elektrokola, skládací elektrokola
skládací kola tern
Jméno:

Salsa Fargo – Kráska či netvor?

28. 11. 2012

Pavel Kadlíček je už protřelým cyklo cestovatelem. Má za sebou nejen přejezd Evropy a nespočet kratších cest po ní, ale zvládl i Kanadu napříč a teď se chystá do Patagonie. Pojede částečně ve stopách manželů Vackových, částečně ve stopách žlutých Trabantů s Maluchem a Jawou, ale hlavně pojede ve stopách svého snu o Jižní Americe.

Pavel má velmi neotřelý, ale naprosto famózní smysl pro humor, který objevíte především v blogu, který píše, a který vřele doporučujeme (odkaz zde), ale také úžasnou ženu, která jej podporuje a je „nehrajícícm kapitánem“ jeho jednočleného týmu. K tomu všemu má také velmi specifický smysl pro strach. V Kanadě se bál medvědů a přitom jej honili chlápci v nabušených kárách a do Ameriky odjíždí se strachem z výšek. Přitom je úplně jasné, že si na ně ani nevzpomene. Ví už toho o nich totiž tolik, že Výška si na něj rozhodně přijít nemůže.

Co je ovšem ještě hodně specifické na jeho cestě, je stroj na kterém jede. Salsa Fargo. Americká kultovka určená speciálně pro dálkové cesty v horských terénech. Takové expediční MTB. Už na první pohled jde o podivuhodnost. Jen považte – pevná vidlice, dvacet devítky, berany, kotoučovky, silniční brzdové páky a řazení atd. Poprosili jsme tedy Pavla, aby nám popsal své kolo trochu blíže. Udělal to opět svým dosti specifickým způsobem:

Kráska či netvor..

..chlapská moudrost praví, že to nejhezčí co bůh stvořil, je modrooká blondýnka. Samo sebou se může strhnout debata, zda-li to není spíše zrzka, bruneta, nebo pivo..Možná tomu tak je a možná není. Od doby kamenné, kolují vtipy o absolutní nepraktičnosti modrookých blondýn a přesto, je-li některá k mání, jde samec na věc (dokonce se to rýmuje).
Tenhle „ úvod na blond“ vede k jedinému a to k šeredné krásce jménem Salsa Fargo. Tuhle kultovní značku se sídlem v americkém Bloomingtonu jsem si vybral, jako partnerku pro svoji další divokou cestu – tentokráte Jižní Amerikou. Salsa Fargo je pojmem mezi dálkovými cyklisty a svým robustním zjevem, ocelovým rámem a masivními devětadvacítkami budí buďto respekt, nebo opovržení. Vyosené berany jsou již jen třešničkou na pomyslném dortu zděšení u neznalých.

Salsa Fargo je totiž opravdová bestie, kterou vůbec není jednoduché řídit. Přetáčí se, cuká, ustřeluje, zvyknout si na jízdu s berany a přeřazovat pomocí bar- end řazení je dřina, mechanické brzdy od Avidu se zahřívají a piští do krajiny, pevná ocelová vidlice nic neusnadní a pověsíte –li kolo na „věšák“ ve vagónu Českých drah – nikdo jiný se tam již nevleze. Což je vlastně dobře.

Když se ale jednoho dne rozhodnete, že se podíváte za obzor v sedle svého kola, stane se rázem ze Salsy ten nejlepší parťák pod sluncem. Naložte, co chcete, neboť tenhle rám to stejně nepozná. A kdyby? Tak se to svaří ! Berany nabízí tolik poloh pro ruce, že zapomenete na hodiny strávené v sedle. Neskutečné množství navářek a úchytů na rámu i na vidlici Vám umožní vzít s sebou zásobu vody na přejetí Sahary. Čím více máte nákladu, tím lépe kolo jede. Veškeré nerovnosti na trase vyžehlí 2.40 pláště a odpružená sedlovka Cane Creek. Původně ukňourané brzdy Avid BB5 se pod nákladem najednou zklidní a Vy také, neboť v případě problému v pustině, pouze vyměníte oproti hydraulikám lanko.
Pro svoji jihoamerickou cestu jsem svoji Salsu vyšlechtil nosiči od firmy Tubus ve spojení s brašnami Ortlieb a Revelate. Tímto, jsem podepsal smlouvu o nesmrtelnosti. Řazení jsem zvolil XT od Shimana a kola od kultovních DT SWISS. Sedlo Brooks pak již jen dodává váženosti, jak mému kolu, tak mému pozadí.

Salsa Fargo prostě není tuctová modrooká blondýna. „Bloncku“, má většina cyklo – populace ve svých garážích a nudí se s ní o víkendech na singletrecích a polních cestách. Salsa je prostě obyčejná holka, která nezklame a je s ní zábava. Můžete se na ni spolehnout kdykoliv a kdekoliv a většina kolemjedoucích se za ní otočí. Projdete-li jen tak kolem, pohladíte ji. Je škaredá? To mi nevadí, já mám v tomhle vztahu jasno. A Vy?


redakce

Přejít k navigační liště