V zimě lákají Žďárské vrchy nadšence běžeckého lyžování. Vysočina je typická svým jen mírně zvlněným terénem, který z ní v případě dostatku sněhu dělá jednu z nejzajímavějších oblastí na běžky v ČR. Nejznámějším a největším střediskem na Vysočině je Nové Město, ale pěkně běžkovat se dá i v jiných koutech Vysočiny. V okolí Nového Města je mimo závodních okruhů pravidelně upravováno více jak 100 km běžkařských tratí určených především pro klasickou techniku. Novinkou jsou pak udržované trasy a okruhy na Žďársku v okolí Velkého Dářka, Bystřice nad Pernštejnem a Žďáru nad Sázavou.

Trasy jsou v terénu značeny oranžovými směrovkami, v místech křížení jsou rozcestníky. Aktuální informace o upravovaných stopách najdete na stránkách Nového Města na Moravě (http://lyzovani.nmnm.cz). Mezi Vlachovicemi a Skleným jsou tratě upravovány také pro psí spřežení. Tyto tratě jsou upravovány pro bruslení a veřejnost je může využít v době mimo konání tréninků a závodů. Na těchto tratích je vždy nutné dbát zvýšené opatrnosti, neboť psí spřežení se pohybují velkou rychlostí a mají vždy přednost.

Nej běžecké trasy na Vysočině

Od rybníku Medlov na Žákovu horu (30 km, náročnost 2)

Nenáročný okruh vedený v centrální části Žďárských vrchů vyšperkovaný mohutným skaliskem na vrcholu Tisůvky a výstupem na Žákovu horu.

Na tento výlet je možné vyrazit od Penzionu u Martina nebo od hotelu Medlov. Od Pensionu u Martina se vydejte po malé, pluhem udržované cestě, která vás po 2 km převážně klesání dovede k rybníku a hotelu Medlov. Zde se napojíte na žlutou značku a budete ji následovat, až dojedete do vesnice Fryšava, která se ukrývá za výrazným holým kopcem, jenž je rájem pro snowkity. Z Fryšavy pojedete po zelené a vystoupáte na Fryšavský kopec. Tento vrchol je ukryt mezi stromy, takže žádné výhledy nelze očekávat. Můžete si však zajet k pomníku Mistra Jana Husa vzdálenému jen 150 m.

Z Fryšavského kopce se vydejte po modré směrem na „Cikháj“. Zpočátku budete kličkovat mezi stromy po úzké pěšině, ale odměnou vám bude mírné klesání po lesácké cestě. Přes vesničku Cikháj pokračujte po modré další 3 km až k nevýraznému rozcestí Zubačka, odkud začnete stoupat na vrchol Tisůvka, který je ozdobený mohutným skaliskem. Z Tisůvky pokračujte dále po červené. Nejprve vás čeká adrenalinový sjezd a následně prudší stoupání na Žákovu horu. Vzápětí si odpočnete a do žil se vám dostane opět trochu adrenalinu při sjezdu k bývalému Rumpoltovu mlýnu, kde odbočíte vpravo a napojíte se na cyklotrasu č. 1. Mírným stoupáním přijedete k parkovišti a rozcestníku U sloupku, kde natrefíte na žlutou značku vedoucí do Fryšavy. Z Fryšavy se můžete vydat přímo k rybníku Medlov nebo si trasu prodloužit přes Kadov, pokud budete mít dostatek sil.

Popis trasy:

Penzion u Martina – 2 km rybník Medlov – 1,5 km Fryšava – 3 km Fryšavský kopec – 3,5 km Cikháj – 3 km Zubačka – 1 km Tisůvka – 3 km Žákova hora – 2 km Rumpoltův mlýn – 2 km rozcestí U sloupku – 4,5 km Fryšava – 1,5 km rybník Medlov – 2 km Penzion u Martina

K nejkrásnějším skalám Vysočiny (23,5 km, náročnost 2)

Vyrovnaný a časově nenáročný okruh, během kterého postupně navštívíte Malínskou skálu, Lisovskou skálu, Devět skal a na závěr Dráteničky.

Výlet můžete zahájit u hotelu Devět skal, který se nachází ve vesnici Mílovy. U silnice je rozcestí Milovský rybník, odkud se vydejte po zelené značce směr „Pod Dráteničky“. Hned na začátku výletu rozproudíte krev v těle. Jakmile opustíte břehy Mílovského rybníka, začnete stoupat lesem až k rozcestí Pod Dráteničky. Od tohoto rozcestí pokračujte přibližně 1 km bez značení po lesácké cestě až k odbočce, která vás povede vpravo nahoru do sedla pod Malínskou skálou. Po prohlídce tří mohutných rulových skal se vydejte směrem na „Devět skal“. Držte se převážně červené značky, ale dvakrát můžete využít možnosti zpříjemnit si jízdu po komfortnějších, pro běžkaře upravených trasách. I když cesta k rozcestí Pod Lisovskou skálou vede po krásné hřebenovce, výhledů si však užijete pouze v omezené míře. Po dalším kilometru už dorazíte k rozcestí Devět skal. Ke skutečnému vrcholu „Devět skal – vyhlídka“ však budeme muset vystoupat ještě 1 km po žluté. Na závěrečné stoupání si však budete muset sundat běžky. Z vrcholu Devíti skal, nejvyššího bodu Žďárských vrchů, se vám naskytne krásný výhled na okolní krajinu.

Jakmile se pokocháte krásnými výhledy, vrátíte se zpět k rozcestí Pod Lisovskou skálou, od kterého pojedete po žluté asi 500 m k rozcestí U sloupku. Zde narazíte na pluhem udržovanou silničku vedoucí do Kadova. V létě tudy vede cyklotrasa č. 1. Na začátku obce Kadov odbočte doleva na lesní cestu, kde se napojíte na zelenou značku a vystoupáte až ke skalám Dráteníčky. Po prohlídce skal pokračujete po zelené kolem rozcestí Pod Dráteničky až zpátky k Milovskému rybníku.

Popis trasy:

Hotel Devět skal – 2 km Pod Dráteníčky – 3 km Malinská skála – 4 km Pod Lisovskou skálou – 1 km Devět skal – 1 km Devět skal-vyhlídka – 1,5 km U sloupku – 5 km Kadov – 3,5 km Dráteníčky – 2,5 km Hotel devět skal

Běžecké trasy v okolí Nového Města na Moravě

Běžecký okruh Okolo Třech Studní: Tři Studně – Tři Studně, pláň – U Třech Studní – Sklené – Hodačky – Tři Smrky – Sykovec, kemp – Tři Studně (7,3 km)

Běžecký okruh Okolo Fryšavy: Tři Studně – Tři Studně, pláň – Medlov – Nad Kadůvkem – Fryšava – U Třech Studní – Tři Studně, pláň – Tři Studně (7,3 km)

Studnický běžecký okruh: Hotel SKI – Pod Vlachovicemi – Vlachovice – Tři Smrky – Sykovec, kemp – Sedlo – Rokyto – Studnice- Nad Pohledcem – Maršovice – Pod Maršovicemi – Nové Město – Bělisko – Sjezdovka Harsův kopec – Hotel SKI (18 km)

Běžecký okruh Okolo Ochozy: Hotel SKI – Pod Vlachovicemi – Vlachovice – Tři Smrky – Sykovec, kemp – Sedlo – Jelení skalka – Nové Město-Bělisko – Sjezdovka Harsův kopec – Hotel SKI (10,9 km)

Sněženský běžecký okruh: Hotel Devět skal – Milovy – Blatiny – Samotín – Pod Krátkou – Sněžné – Milovy – Hotel Devět skal (11,7 km)

Jimramovský běžecký okruh: Jimramov – Jimramov, Domky – Nad Sjezdovkou Nový Jimramov – Věcov – Odranec – Míchov – Jimramovské Pavlovice – Jimramov, Domky – Jimramov (15,8 km)

Běžecký okruh Kadovský vánek:Hotel SKI – Pod Vlachovicemi – Nad Radňovicemi – Pod Vlachovicemi – Vlachovice – Hodačky – Sklené – U Třech Studní – Fryšava – Blatky – Samotín – Pod Krátkou – Nad Kuklíkem – Kadov – Nad Kaddůvkem – Medlov – Tři Studně, pláň – Tři Studně – Sykovec, kemp – Sedlo – Jelení Skalka – Nové Město-Bělisko – Sjezdovka Harsův kopec – Hotel SKI (41,8 km)

Běžecký okruh Putování Novoměstskem: Nové Město-ČD – Maršovice – Nad Pohledcem – Zubří-BVV – Nad Vojtěchovým – U Skalského Dvora – U Lísku – Rozcestí Malý Lísek – Míchov – Jimramovské Pavlovice – Jimramov, Domky – Nad Sjezdovkou Nový Jimramov – Věcov – Odranec – Kuklík – Kadov – Medlov – Tři Studně, pláň – Tři Studně – Sykovec, kemp – Sedlo – Jelení skalka – Pod Maršovicemi – Nové Město-ČD (41,7 km)

Běžecké trasy v okolí Žďáru n. Sázavou

Okruhy upravované rolbou:

Žďárský běžecký okruh (zelený): 12 km

Poličský běžecký okruh (červený): 12 km

Škrdlovický běžecký okruh (modrý): 9 km

Hamerský běžecký okruh (žlutý): 8 km

Losenický běžecký okruh (fialový): 9 km

Okruhy upravované skútrem – pravidelná údržba:

Běžecký okruh (fialový čárkovaný): Žďár – Račín – Polnička – Žďár: 23,9 km

Běžecký okruh (červený čárkovaný): Žďár – Tři Studně – Žďár

Běžecký okruh (žlutý čárkovaný): Hamry nad Sázavou: 4 km

Běžecký okruh (zelený čárkovaný): Račín – Ždírec nad Doubravou – Račín

Okruhy upravované skútrem – nepravidelná údržba:

Běžecký okruh (modrý tečkovaný): Velké Losenice – Račín – Velké Losenice

Běžecký okruh (zelený tečkovaný): Grunt – pod Zelenou Horou – Grunt

Největším rozdílem mezi klasickým a zimním kolem je obutí, tedy pneumatiky. Pneumatika u standardního horského kola má šířku obvykle 2-2,5 palců, zatímco šířka zimních pneumatik se pohybuje od 4,5 palců dále. Extra široké pneumatiky a nízký tlak umožňují zimním bicyklům dobře přilnout k povrchu ať už šlapete do kopce, nebo si užíváte jízdu mimo upravené trasy.

Takže co tedy potřebujete, abyste mohli jezdit ve sněhu?
Vždy se před jízdou ujistěte, že vaše kolo je kompletně celé suché. Pokud se týče oblečení, není důvod to jakkoli přehánět. Nejhorší je propotit všechno oblečení a pak zchladnout. Na nohy si obujte svoji standardní zimní sportovní obuv. Ušetříte a navíc jsou tyto boty teplejší než jakékoli speciální cyklistické boty. V zimní počasí určitě oceníte lyžařské brýle, ačkoli si v nich můžete připadat velmi vtipně.

Na portálu RideFatBikes naleznete k tomuto tématu řadu cenných příspěvků včetně bohaté galerie.

Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím České republiky a dělí se na Hrubý a Nízký Jeseník. Díky nadmořské výšce a chladnému klimatu se zde sníh drží dlouho do jara a zimní sporty se zde provozují zpravidla nejdéle z celé republiky. Nejvyšším vrcholem celých Jeseníků je Praděd. Odtud se dá po nejznámější hřebenové lyžařské trase v Jeseníkách zamířit přes chatu Švýcárna na Červenohorské sedlo. Tento úsek je hojně vyhledáván nejen běžkaři turisty, ale i kondičními běžkaři, neboť je vhodný jak pro klasiku, tak i pro bruslení. Navíc nabízí za pěkného počasí krásné výhledy na Mravenečník či vodní nádrž Dlouhé stráně. Pokračovat se dá k vrcholu Šerák a až do Ramzové. Tuto hřebenovou túru si můžete na jaře či v létě zopakovat i na kole. Množství běžkařských tras najdeme také v obcích pod Pradědem, jako jsou Malá Morávka, Karlov nebo Karlova Studánka.

Nízký Jeseník se rozkládá jihovýchodně od Hrubého Jeseníku, přičemž za hraniční města můžeme považovat Rýmařov, Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Dosahuje výšky pouze do 800 m nad mořem, a proto přitahuje výrazně nižší pozornost než vyšší Hrubý Jeseník.

NEJ BĚŽECKÉ TRASY V JESENÍKÁCH

JESENICKÁ MAGISTRÁLA (58 KM, NÁROČNÁ)

Jesenická běžecká Magistrála nabízí snad vše, co je pro milovníky bílé stopy přitažlivé – holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy, sjezdy i výstupy a občerstvení. Trasa je dobře značena jak turistickými značkami, tak i zimním tyčovým značením.

Nejvhodnějším nástupním místem je Ramzovské sedlo, kam se snadno dostanete i vlakem. Pro výstup na Šerák (1 351 m.n.m.) můžete zvolit sedačkovou lanovku a ušetřit tak spoustu sil, nebo se zdatnější běžkaři můžou vydat po svých na Čerňavu a dále na rozcestí pod Šerákem. Odměnou vám budou nádherné výhledy na Keprník, Vozku a do údolí říčky Branná. Hřebenovka dále pokračuje na Keprník (1 423 m.n.m.), ze kterého je krásný výhled. Za větrného počasí však přejezd přes Keprník nemusí být dvakrát příjemným zážitkem. Z holého temene vede sjezd po náročném, často namrzlém terénu k rozcestí Trojmezí, odtud je již jen kousek k Vřesové studánce pod vrcholem Červené hory (1 333 m.) a dále na Červenohorské sedlo. Dále trasa pokračuje přes Praděd, Petrovy kameny, Skřítek až do Šumperku (viz popis trasy). Podrobněji bude druhá polovina Jesenické magistrály popsána dále v článku.

Průvodce trasou:

Ramzová –> 3,0 km Čerňava –> 5,5 km Šerák –> 6,0 km Pod Keprníkem –> 7,5 km Keprník –> 8,5 km Trojmezí –> 11,5 km Vřesová studánka –> 14,5 km Červenohorské sedlo –> 18,5 km Malý Jezerník –> 20,5 km Švýcárna –> 23,0 km Praděd –> 24,5 km Barborka –> 25,5 km Petrovy kameny –> 31,1 km Jelení studánka –> 35,5 km Pec –> 37,5 km Skřítek –> 43,5 km Hvězda –> 46,5 km Traťovka –> 52,0 km Anenský dvůr –> 54,5 km Vikýřovice –> 58,0 km Šumperk.

HŘEBENOVKA MOTOREST SKŘÍTEK – OVČÁRNA (12 KM, NÁROČNÁ)

Nejznámější hřebenová trasa v Jeseníkách vás provede od motorestu na Skřítku po hřebeni až na Ovčárnu. Trasa je sice krátká, ale dosti náročná.

Do nástupního místa se lze snadno dostat autem, autobusem nebo skibusy. Z motorestu Skřítek sledujte zelenou turistickou, která vás po půlkilometrovém rovném úseku zavede k rozcestí Nad Skřítkem (890 m.n.m.). Zde končí pohodová jízda a následuje stoupání lesem k rozcestníku Pod Ztracenými kameny (1 100 m.n.m.), které se vzápětí změní na prudký výstup na Ztracené kameny (1 250 m.n.m.).

Po překonání úvodního stoupání na vás čeká pohodová houpavá jízda po hřebeni. Od rozcestníku Jelení studánka (1 345 m.n.m.) pokračujte po červené turistické nad Malý kotel (1 335 m.n.m.) a dále k Vysoké holi (1 462 m.n.m.). Od Petrových kamenů vás čeká sjezd po sjezdovkách ski areálu Figura na Ovčárnu.

BĚŽKAŘSKÉ TRASY Z OVČÁRNY

Oblast Ovčárny a Pradědu je výhodným výchozím bodem jak pro přejezd hřebene, tak pro celou řadu lokálních běžeckých tratí. Jak jsme již zmiňovali, nacházejí se zde jedny z nejlepších sněhových podmínek v republice.

1. Ovčárna – Malá Morávka (13,5 km): Ovčárna –> 1,0 km Barborka –> 5,5 km Karlova Studánka –> 6,5 km Hvězda –> 12,5 km Malá Morávka

2. Ovčárna – Vrbno pod Pradědem (18,0 km): Ovčárna –> 1,0 km Barborka –> 5,5 km Karlova Studánka –> 6,5 km Hvězda –> 8,0 km Hřeben –> 9,0 km Ovčí vrch –> 11,0 km Malá Hvězda –> 13,5 km Anenská myslivna –> 15,0 km Pod Šindelnou v 18,0 km Vrbno pod Pradědem

BĚŽKAŘSKÉ TRASY Z RAMZOVÉ, OSTRUŽNÉ A PETŘÍKOVA

Ramzová, Ostružná a Petříkov jsou známými střediskem zimních sportů. V oblasti se nachází celá řada běžeckých tratí. Ramzová je výchozím bodem hlavní hřebenové trasy Jeseníků – Jesenické magistrály, o které jsme psali na začátku tohoto článku. Samozřejmě se z Ramzové můžete vydat i jinými směry, třeba na Petříkov či Ostružnou. Velkou výhodou Ramzové jako výchozího bodu je, že se sem dá snadno dostat nejen autem, ale i vlakem.

1. Ramzová – Červenohorské sedlo (14,5 km): Ramzová –> 3,0 km Černava –> 5,5 km Šerák –> 6,0 km Pod Keprníkem –> 7,5 km Keprník –> 8,5 km Trojmezí (1315 m.n.m.) –> 11,5 km Vřesová studánka –> 14,5 km Červenohorské sedlo

2. Ramzová – Ramzová (18,5 km): Ramzová –> 2,5 km Petříkov –> 5,0 km Rozcestí Brousek –> 7,0 km Císařská bouda –> 9,5 km Paprsek –> 12,0 km Císařská bouda –> 14,0 km Ostružník –> 16,5 km Ostružná –> 18,5 km Ramzová

3. Ramzová – Ostružná (14,0 km): Ramzová –> 2,5 km Petříkov –> 5,0 km Rozcestí Brousek –> 5,5 km Trojmezí –> 6,0 km Smrk –> 9,0 km Travná hora –> 9,5 km Císařská bouda –> 11,5 km Ostružník –> 14,0 km Ostružná

4. Petříkov – Staré Město pod Sněžníkem (12,0 km): Petříkov –> 2,5 km Císařská bouda –> 5,0 km Paprsek –> 12,0 km Staré Město pod Sněžníkem

BĚŽKAŘSKÉ TRASY PAPRSEK A OKOLÍ

Běžkařské trasy v okolí hotelu Paprsek jsou již pravidelně upravovány a rok od roku poskytují běžkařům stále větší komfort. Nachází se zde několik tras různé náročnosti a délky. Podle sněhových podmínek jsou téměř všechny trasy strojově upravovány. Výjimkou, nebo spíš klasikou, zůstává cesta na horu Smrk. Tu si běžkaři musejí prošlapávat sami. Většina tras začíná na rozcestí Palaš, tedy 0,5 km od hotelu Paprsek. U okruhů Velký a Malý šengen jsou po cestě k dispozici navigační tabule s mapami, takže se nemusíte bát, že nebude vědět, kde se nacházíte.

1. Okruh Velký šengen (17,5 km, převýšení 290 m): Palaš –> Mostek –> státní hranice –> Travná hora –> Palaš

2. Okruh Malý šengen (8 km, převýšení 180 m)

3. Okruh Pohádka (9,7 km, převýšení 230 m): Palaš –> pod Travnou horou –> státní hranice –> Travná hora –> Císařská bouda –> Palaš

4. Okruh Medvědí bouda (8,4 km, převýšení 220 m): Palaš –> Mostek –> Medvědí bouda –> Růživka –> Paprsek –> Palaš

Pokud Vás Jeseníky okouzlí, můžete se do nich zavítat i na jaře na kole. Stejně jako běžkařských, je zde spousta i cyklistických tras. Tím největším lákadlem je bezesporu projet se na kole po hřebeni, tedy absolvovat Jesenickou magistrálu.

Informace o počasí a sněhových podmínkách naleznete:

 http://www.jeseniky.net/

 http://www.holidayinfo.cz/zima/isnih.php?lang=1&ro=1&cntry=1&rg=0&loc=0&cat=45

Všechny kožené výroky společnosti K.M. Saddlery jsou zhotoveny z kvalitních hovězinových třísločiněných usní. Pomocné materiály použité v mokrém výrobním procesu jsou hygienicky a ekologicky nezávadné.

Některé kousky z dílny K.M. Saddlery můžete zakoupit prostřednictvím portálu www.fler.cz , celé portfolio potom naleznete na webu společnosti www.kmsaddlery.cz.

Beskydy jsou poměrně členité pohoří, které představuje především pro zdatnější běžkaře neodolatelnou výzvu ke zdolávání strmých vrcholů, členitých hřebenů i hlubokých údolí. Rok od roku zde přibývá strojově upravovaných tras, a tak postupně i v hůře přístupných lokalitách nahrazuje klasickou prošlapanou stopu sněžný skútr. Na své si přijde jak začínající běžkař, tak dobrodruh či kondiční běžkař. Pravidelně rolbou udržované okruhy či jednosměrné trasy najdete zejména v blízkosti vyhlášených zimních středisek. Naopak dobrodružnější povahy, které se vydají po hřebenech na zasněžené vrcholky, budou po zásluze odměněni kouzelnými výhledy na Beskydy, Jeseníky, Malou Fatru či Západní Tatry.

NEJ BĚŽECKÉ TRASY V BESKYDECH

LYSOHORSKÁ MAGISTRÁLA

Lysohorská magistrála je nejvýše položenou běžkařskou trasou v Moravskoslezských Beskydech. Trasy jsou strojově upravovány, a máte tak možnost si udělat hezký výlet na běžkách až na Lysou horu, nejvyšší vrchol Beskyd.

1. Trasa vrchol Lysé hory – Papežov (8,5 km)

I když je tato trasa dlouhá jenom 8,5 km, pěkně se u ní zapotíte, vždyť musíte překonat na její délce převýšení 700 m. Jak napovídá profil trasy, cestou na Lysou horu si moc sjezdů a odpočinkových míst neužijete. Zpáteční cesta bude ovšem o něčem jiném.

Trasa vede z Papežova na Zimný a odtud na vrchol Lysé hory. Start je v lokalitě Vyšní Mohelnice – Krásná, kde můžete zaparkovat osobní auto na malém parkovišti přímo u výchozího traťového úseku. Na tomto místě se rovněž nachází autobusová zastávka.

2. Trasa vrchol Lysé hory – Albínovo náměstí (13 km)

Na Lysou horu se můžete vydat ještě druhou cestou. Ta vede z Albínova náměstí Malenovickým kotlem na Ivančenu, dále na Labažky, Zimný a na vrchol Lysé hory. Trasa je dlouhá 13,4 km a převýšení je přibližně 650 m. Z toho je patrné, že tato cesta nebude tak strmá a pro běžkaře bude přívětivější. Nástup na běžeckou trasu je nejlepší od hotelu P. Bezruč nebo od hotelu Rajská bouda. V obou případech se tam nachází velké parkoviště i autobusová zastávka.

BÍLÁ

Bílá nabízí široký výběr z několika běžkařských okruhů různé délky i náročnosti v krásném prostředí Beskyd. Trasy jsou dlouhé od 6,5 do 30 km.

1. Trasa Bílá – Staré Hamry – Bílá (33,2 km)

Trasa vede z parkoviště u hotelu Pokrok na Bílé kolem osady Žarovjanka, k usedlosti u Remešů. Po přechodu silnice pak kolem bývalého JZD nahoru přes Klučiny k hotelu Charbulák. Dále po hřebeni, k chatě Švarná Hanka a na Bílý Kříž, na Konečnou a po hřebeni do Sedla pod Bobkem a pak sjezdem zpět do Bílé na parkoviště. V opačném směru může být trasa snadnější, protože lze využít lyžařský vlek „A“ pro překonání výškového rozdílu z parkoviště do Sedla pod Bobkem. Trasa je strojově upravována. Délka trasy je 33,2 km.

2. Trasa Bílá – Mezivodí – Bílá (19,8 km)

Trasa vede z parkoviště na Bílé, kolem osady Žarovjanka do sedla pod Javořinou. Pro usnadnění výstupu lze využít do sedla pod Javořinou lyžařského vleku „D“. Dále pokračujte po úbočí kopce Javořina k osadě Javořina a přes Kozí Hřbety, kde je trasa zokruhována s možností vrácení se po stejné trase zpět na Bílou. Z Kozích Hřbetů trasa pokračuje dále po úbočí kopce Rožnovský vrch k rekreačnímu středisku Ondrášův Dvůr na Mezivodí. Z Mezivodí se trasa vrací po opačné straně údolí, podél Salajského potoka a dále pak úbočím kopce Kyčera a Klín k údolí Smradlavé, Zámečku a zpět na parkoviště na Bílé.

STARÉ HAMRY

1. Trasa Staré Hamry – Bílá (33,2 km)

Trasa začíná ve Starých Hamrech u budovy JZD a pokračuje na Gruň po podbuřanské lesní asfaltové cestě na Svornolku, odtud pokračuje na Janikulu a na parkoviště na Gruni. Trasa dále vede po hřebeni Gruně na Bílý kříž, Vjadačku, Doroťanku a Konečnou. Na Konečné se napojíte na silnici, které vás dovede po hřebeni až k sedlu pod Bobkem, odtud se vydáte lesními cestami do Bílé. V Bílé vás cesta dovede k zámečku a dále k parkovišti u hotelu Pokrok. Právě tam začíná kratší, údolní úsek trasy z Bílé do Starých Hamer kolem osady Žarovjanka a usedlosti u Remešů. U budovy JZD se okruh uzavírá.
V opačném směru lze k překonání výškového rozdílu využít lyžařského vleku v Bílé naproti hotelu Pokrok, od jehož horní stanice se lze na trasu napojit a po vrstevnici pokračovat k Bobku. Po trase je několik parkovišť vhodných k nástupu na upravovanou stopu: Gruň, Bílý kříž, Konečná, Bílá.

ONDŘEJNÍK

Ondřejník nabízí několik možností pro běžkaře a je v regionu velmi oblíbený. Okruhy jsou vhodné jak pro začátečníky, tak i pokročilé. Vstupními body jsou chata Ondřejník, kam se dostanete pěšky nebo autem.

1. Trasa Chata Ondřejník – chata Šmiřanka a zpět (2 km).

2. Trasa: Chata Ondřejník – sedlo – Skalka a zpět (10 km).

3. Trasa Chata Ondřejník – sedlo (1 km) – Pak nástup na Velký okruh (10 km) nebo Malý okruh (5 km).

4. Trasa Hřebenovka: Chata Ondřejník – Šmiřanka – (po vrstevnici vlevo do sedla) – sedlo – a zpět (9,5 km)

PUSTEVNY

Na vrchol Pusteven se můžete dostat z Trojanovic – Ráztoky sedačkovou lanovkou. Na Pustevnách se nachází unikátní a památkově chráněný soubor staveb – horský hotel Tanečnica, dřevěné koliby Valaška, U Zaryša aj., ve kterých je možnost tradičního občerstvení jako např. frgály, trdelník, valašská kyselica.

1. Trasa Pustevny – Martiňák – Pustevny (16 km): Trasa je vedená většinou úbočím mírně klesajícím traverzem.

2. Trasa Pustevny – chata Mír – Pustevny (18 km).

3. Trasa Pustevny – Radhošť – Pustevny (8 km): Nenáročná hřebenová trasa s výhledy do okolí, kolem altánu Cyrilka, sochy Radegasta a ke kapli na vrcholu Radhoště.

4. Trasy Pustevny: Standardní běžecké tratě střední obtížnosti a délek od jednoho do pěti kilometrů za Tanečnicí.

Užitečné odkazy:

Zde můžete sledovat, jak jsou trasy v Beskydech aktuálně upraveny.
Zde se můžete podívat, jaké v Beskydech panují sněhové podmínky.

Pokud Vás Beskydy okouzlí, můžete se do nich zavítat i na jaře na kole. Stejně jako běžkařských, je zde spousta i cyklistických tras, které vám odhalí zákoutí Beskyd. Samozřejmě je možné si projet i trasy, které se v zimě jezdí na běžkách.

Připravili jsme pro vás seriál, ve kterém vás provedeme po českých horách a nabídneme vám několik tipů, kam v zimě vyrazit na běžky, pokud jste již uložili své kolo k zimnímu odpočinku a nejste vyznavači jízdy v zimě a na sněhu. Ale i milovníci zimní cyklistiky se mohou v jednotlivých dílech inspirovat, tak vyrazit na výlet. Navíc se v našem průvodci dočtete, které trasy jsou vhodné i pro kolo, abyste se na jaře do hor mohli vrátit.

Bez nadsázky se dá říct, že je Česko zemí zaslíbenou pro lyžování na běžkách. Na cestách nehrozí laviny, kopce nejsou malé ani velké a krajinu protínají tisíce kilometrů turistických značek. V posledních letech se prudce zvýšila kvalita upravených stop. Rolby a sněžné skútry stála častěji a na stále více místech upravují kilometry a kilometry běžkařských tras.

V tomto úvodním díle vám pomůžeme s výběrem běžek, abyste si výlet náležitě užili. Stejně jako u výběru kola se na první pohled může zdát, že se jedná o jednoduchou záležitost, ale opak je pravdou. S příchodem nových technologií, materiálů a typů běžek se jedná spíše o vědu.

Jak vybrat ty správné běžky

Jedním z nejvýraznějších trendů, který nerozhodným jistě zamotá hlavu, ale jednostranněji orientovaným situaci naopak ulehčí, je nástup specializace. Lyže se dnes nedělí jen podle stylu, ale objevují se jejich další kategorie, např. sportovní, fitness, turistické, back country či dámské.
Než začnete s výběrem, rozmyslete si, k čemu budete běžecké lyže používat. Potřebujete závodní, sportovní či rekreační lyže? Chystáte se jezdit hlavně mimo cesty a upravenou stopu raději nikdy nepotkat? Budete jezdit i ve strmých svazích hor? Chcete si zlepšit fyzickou kondici a nějaká technika lyžování vás nezajímá? Chcete jezdit sportovně až výkonnostně? Nebo od každého trochu? Od všech těchto údajů se odvozuje doporučení pro konkrétního lyžaře.

Běžky lze rozdělit do následujích kategorií:

 Turistické běžky

 Dětské běžky

 Backcountry běžky

 Nordic croussing (fitness)

 Sportovní běžky – bruslící, combi, pro klasiku

 Závodní běžky – bruslící, pro klasiku

TURISTICKÉ BĚŽKY

Šířka lyží se pohybuje v rozmezí mezi 48-55 mm a umožňuje jak jízdu ve vyfrézované strojové stopě, tak zároveň i mimo upravené tratě či v hlubokém sněhu. Turistické běžky umožňují převážně klasický způsob běhu na lyžích. Doporučuje se kupovat tyto běžky v délkách o 15-25 cm delších než je výška postavy lyžaře. Tyto běžky se také vyrábí s protiskluzovou úpravou v mazací komoře. Tato úprava má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že nemusíte mazat stoupací vosky a nevýhodou, že jsou pomalejší a hlučnější.

DĚTSKÉ BĚŽKY

Pro děti, které s jízdou na lyžích začínají, je možné pořídit běžky kratší, než je výška jejich postavy. Volíme typově běžky turistické, které díky tomu, že jsou širší, jsou stabilnější a pro začátečníka tím pádem vhodnější. Od 10 let věku se již u dětských lyží řídíme stejnými pravidly jako u lyží dospělých.

BACKCOUNTRY BĚŽKY

Jedná se o běžky určené na jízdu v terénu. Je možné je přirovnat k horskému kolu. Obecně jsou v šířkách jako běžky turistické a širší. Většinou mají ocelové hrany, díky kterým je možné lépe jezdit na zledovatělém tvrdém povrchu, což je velmi příjemné zvláště při horských sjezdech. Délka těchto běžek je vhodná o 10-15 cm vyšší než je výška postavy lyžaře. Delší běžky se méně boří, ale jsou hůře ovladatelné při sjezdech. Také je důležité vzít v úvahu, v jakých terénech se budete nejčastěji pohybovat.

NORDIC CROUSSING (FITNESS)

Jsou lyže určené pro vyznavače aktivního fitness stylu a zejména pro ty, co propadli letnímu stylu „nordic walking“. Běžky se kupují výrazně kratší než klasické běžky. Doporučujeme do výšky postavy. Většinou se dodávají s protismykem aby s nimi měl uživatel co nejméně práce s přípravou. Nejedná se o běžky určené k tomu, abyste se odněkud někam dostali, ale slouží k tomu, abyste si bez ohledu na váš styl či zkušenosti s během na lyžích zlepšily fyzickou kondici.

SPORTOVNÍ BĚŽKY

a) pro klasický způsob: Tyto běžky jsou vhodné především do upravených stop, ale díky jejich relativně pevné a odolné konstrukci vydrží i jízdu v terénu. Jelikož je šířka lyže užší (45-47mm), může se stát, že se na nich budete v měkčím sněhu více bořit. Délku sportovních běžek pro klasiku volíme o 20-30 cm delší než je výška postavy sportovce. Dalším faktorem, který vstupuje do rozhodování, je vaše váha. Pokud jste štíhlí, vyberte si běžky měkčí a naopak.

b) skate: Běžky určené na bruslení (skating) se vyrábí výrazně tvrdší než běžky klasické. Čím je bruslící běžka tvrdší, tím je rychlejší, nicméně nesmí se to přehnat. Moc tvrdá běžka tak dobře nepřiléhá k povrchu a není tedy moc stabilní a lehce na sněhu plave. Délka bruslících běžek se volí 5-15 cm delší, než výška postavy lyžaře.

c) combi: Jedná se o kompromis mezi běžkami pro klasiku a pro bruslení, od toho se odvíjí i jejich vlastnosti. Combi běžky jsou tvrdší než klasické běžky. To znamená, pokud nemáte patřičnou váhu, nebo parádní styl odrazu, pak se na nich budete trápit, protože vám budou klouzat. Na druhou stranu jsou rychlejší. Při bruslení je nevýhodou, že běžky namazané stoupacím voskem v mazací komoře, nejedou tak dobře jako běžky bruslící, které jsou celé parafinované. Navíc musí být combi běžky o něco delší než čistě bruslící běžky, takže v užších tratích vám může délka činit trochu potíže. Doporučená délka combi běžek je výška postavy plus 10-20 cm. Pokud chcete jedny běžky na všechno, jedná se o přijatelnou volbu.

ZÁVODNÍ BĚŽKY PRO KLASIKU I NA BRUSLENÍ

Závodní běžky to je jednoduše paráda. Úžasně rychlá skluznice, takže na lyžích po sněhu jen poletíte. I když to zní krásně, zvažte pořádně svoje schopnosti a techniku. Jak už název kategorie napovídá, závodní běžky jsou pro závodníky. Nemáte-li perfektně zvládnutý odraz a skluz, budete se těchto běžkách spíše trápit. Jinak o délce lyže platí to stejné jako u sportovních lyží.

Boty a vázání

Co se týče bot a vázání, vždy je lepší vybrat si boty, které vám budou bezvadně sedět, a až k nim si pořídit i vázání dle daného typu bot. Pokud jste rekreační běžec, bota by vám měla být především pohodlná a měla by poskytovat dostatečný tepelný komfort.

Běžecké hole

Běžecké hole mají různé doporučené délky podle použití. Vezmeme-li jako vodítko opět výšku postavy lyžaře, pak hole pro klasický způsob lze doporučit asi o 30-35 cm pod výšku postavy (přibližně po ramena), pro bruslařský způsob o 20-25 cm pod výšku postavy lyžaře.

Doufáme, že jste po přečtení tohoto článku o něco moudřejší a případný vývěr nových běžek bude pro vás o to jednodušší.

Pravidla jízdy v zimě

I když se teplota nepohybuje přímo pod bodem mrazu, je dobré vyrazit na zimní projížďku s parťákem, které je výkonnostně na stejné úrovni. Vyvarujete se tak častým zastávkám a v průběhu výletu si budete udržovat stálé tempo. Budete-li nuceni zastavit, zvolte místo v závětří, nejlépe pod kopcem. Následná jízda do kopce vás bezesporu rozehřeje. Důležité je i správné zvolení trasy. Dlouhé sjezdy jsou v zimě vašim nepřítelem, neboť při nich rychle promrznete. Nechte si je raději na teplejší dny.

Dobré je vydat se na výlet při stabilním počasí, nikoli při náhlých oblevách či naopak prudkých ochlazeních. Na první pohled se může zdát, že jízda mezi poletujícími vločkami je romantická, ale padající sníh vám může jízdu na kole znepříjemnit. Je to podobné jako za deště. Viditelnost se zhorší, neboť sníh vám bude padat do očí. Zlepšit situaci mohou průhledné brýle a při difuzním světle brýle tónované do žluta.

Zimní dny jsou krátké a nikdy nevíte, jaká překvapení vás mohou potkat. To, že někoho vidíte vy, ještě automaticky neznamená, že on také vidí vás. Raději se řiďte heslem „světla mít vždy u sebe“. Kromě speciálních svítilen na kolo, můžete použít i čelovky. Doporučujeme ty, u kterých se dá zdroj napájení schovat do kapsy. Silný mráz vybíjí baterky a výrazně snižuje jejich životnost.

Štěstí přeje připraveným

Jak pečovat o kolo v zimě, abyste se vrátili v pořádku a výlet se nezměnil v noční můru? Úspěch se skrývá v pravidelné údržbě. Po každé vyjížďce či výletu je nutné kolo pořádně umýt a zbavit jej nečistot. Následně kolo utřete dosucha, abyste před dalším výletem nenašli třeba zrezavělý řetěz, a nakonec jej důkladně promažte. Důležité je použít správná maziva, neboť zimní se od těch letních podstatně liší.

Zvýšenou pozornost věnujte těch částem kola, která se při jízdě pohybují (řetěz, přehazovačka, přesmykač či brzdy). Kdo používá nášlapné pedály, nesmí zapomenout pročistit a promazat i je, včetně drážek na podrážce bot.

Stejně jako auto, i kolo je třeba na zimu přezout a pořídit zimní přezutí. Terén, po němž se v zimě jezdí, je velmi rozdílný a vybrat univerzální plášť je takřka nemožné. Můžete se setkat se zimními plášti, s plášti opatřenými hřeby nebo dokonce s řetězy na kola. Aby se zvětšila styčná plocha s podkladem, je dobré kolo mírně podhustit.

Obr.: Ukázka tří možností, co v zimě obout na kolo, abyste si jízdu pořádně užili.

Základem je oblečení

Vítr, chlad a mráz jsou nepřítelem všech sportů provozovaných v zimě, cyklistiky nevyjímaje. V dnešní době máte možnost vybrat si z široké nabídky oblečení, které je svými vlastnostmi speciálně přizpůsobeno outdoorovým aktivitám, mezi které patří i jízda na kole. Nejspíš budete muset šáhnout hlouběji do kapes, ale investovat peníze do kvalitního oblečení se vyplatí. Při správném výběru můžete pořídit oblečení, které uplatníte i při jiných sportech (např. turistika, běh na lyžích i bez lyží).

Vhodné oblečení na kolo by mělo splňovat dvě základní vlastnosti – prodyšnost a odolnost vůči větru. Prodyšné oblečení vám zaručí větší komfort, protože pot a vlhkost bude odváděna od těla a vy budete v suchu. Proč je důležité, aby oblečení neprofouklo, je asi jasné každému cyklistovi. Neměli byste rozhodně zapomenout na doplňky jako je šátek na krk, čepice, při velké zimě i kukla a rukavice. Při jízdě na kole se pohybujete rychle a uši či prsty vám mohou snadno omrznout. Navíc pokud vám zmrznou prsty, bude se vám hůř brzdit a výlet může skončit nehodou. Což si určitě nikdo nepřeje. Proto byste výběru rukavic měli věnovat větší pozornost. Flísové rukavice vás možná zahřejí na procházce, ale při jízdě na kole profouknout a prsty stejně promrznou.

Stejně jako prsty na rukách jsou k promrznutí náchylné i ostatní klouby, zejména lokty a kolena. Při velkých mrazech doporučujeme používat speciální návleky, které pomohou udržet klouby v teple. Jste-li náchylní na zimu od noh, doporučujeme pořídit si speciální neoprenové návleky na boty. Nohy budou v teple a suchu.

Zima nebo horko?

Podle čeho zvolit počet vrstev oblečení, aby nebyla zima nebo naopak horko? Kritérií je několik. Jako první určitě každého napadne venkovní teplota. Důležitější je ale intenzita, s jakou je sportovní činnost vykonávána. Jiná je při závodech, jiná při jízdě na silnici, jiná při jízdě v terénu. Kapitolou sama pro sebe je cykloturistika, kdy se střídá intenzitní šlapání s nulovým pohybem. Svoji roli hraje i otužilost a odolnost cyklisty vůči chladu.

Filmy nás zavádějí do různých míst naší planety, ukazují mentalitu a kulturu tamních obyvatel. Zavádějí nás do prostředí, kam se běžný „smrtelník“ nedostane. Mnoho filmů má velký sociální a citový náboj. Festivalu se zúčastňují čeští, slovenští a zahraniční autoři, filmová studia, národní televize i soukromé televizní společnosti, a to v profesionální i amatérské rovině. Festival a tento filmový žánr má také své mimořádné specifikum a jedinečnost. Filmy si na nic nehrají, to co divák vidí je skutečnost, která se odehrála.

Na festivalu se objevují filmy i s cyklistickou tématikou. V letošním ročníku tento sport zastupují filmy Závodní legendy a Tour de Labe handicap. Závodní legendy vás vtáhnou do zákulisí největší cyklistické události – Tour de France. Film vychází z bohaté historie a skutečných příběhů. O své pocity se podělili i takové legendy jako Phill Leggaton, Paul Sherwen, Eddy Merckxe, Lance Armstrong a dalších hrdinové tohoto sportu.

Tour de Labe Handicap je také o překonávání překážek, ale tak trochu jiných. Snímek popisuje příběh tří vozíčkářů, kteří překonali sami sebe. Na kolech na ruční pohon ujeli za 9 dní po Labské stezce trasu dlouhou víc než 400 kilometrů – z Krkonoš, od pramene Labe, do Děčína. Dokument je nejen o mapování a překonávání bariér na horách i v nížinách, ale s lehkostí a vtipem ukazuje také neuvěřitelnou vnitřní sílu tří hlavních hrdinů: Zdeňka Kircha, Zdeňka Šafránka a Tomáše Kvocha, který přišel před lety o obě nohy. Snímek donutí zdravé lidi přemýšlet a handicapovaným ukáže, že plnohodnotný život lze prožít i na vozíku.

Zdroj: MFOF

Vrchol festivalu

Festival byl zahájen 14. října v Ostravě a než doputuje do svého konce, navštíví či už navštívil 25 měst v České republice a letos nově i na Slovensku. Zakončení festivalu a vyhlášení vítězů letošního ročníku proběhne již tradičně v Praze 3. prosince 2011 v kině Lucerna 3. Organizátoři obdrželi letos 110 filmů ze 16 zemí světa. Porota bude letos rozdělovat ceny opět ve čtyřech kategoriích (outdoorový sport, hory, voda a cestopis) a navíc udělí nově cenu za amatérský film a cenu za mimořádný přínos v oblasti outdoorového filmu, sportu a aktivit, tzv. cenu za celoživotní dílo. V těchto chvílích jsou již známé nominace v jednotlivých kategoriích.

Zdroj: MFOF

NOMINACE 9. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU OUTDOOROVÝCH FILMŮ 2011

Kategorie A – dobrodružný a extrémní sportovní film

1. Insomnia (AUT, 7 min.)

2. Snowporning The 10th movie (CZ, 40 min.)

3. SugarBeat (CZ, 31 min.)

4. Trou de Fer – Železná diera (SK, 56 min.)

5. Adam Raga v Tichu (SPA, 4 min.)

Kategorie B – horolezecký a horský film

1. Huber Brothers (GER, 26 min.)

2. Beat Kammelander (GER, 12 min.)

3. Le monde de Gaston Rebuffat (FRA, 52 min.)

4. Psyche: The Prophet (UK, 43 min.)

5. Tenkrát v ráji, aneb Damals Im Paradies (CZ, 49 min.)

6. The Swiss Machine (USA, 19 min.)

Kategorie C – dobrodružný vodní film

1. Greenland 08 – Into the ice (GER, 47 min.)

2. Řeka divokých koní (CZ, 30 min.)

3. Jako staří Argonauti (CZ, 26 min.)

4. Sám přes Atlantik (CZ, 26 min.)

5. Tatras Wild Ride (SK, 22 min.)

Kategorie D – cestopisný film

1. Trabantem napříč Afrikou (CZ, 96 min.)

2. Africa obscura (CZ, 53 min.)

Více informací a program nalezne na stránkách mezinárodního festivalu outdoorových filmů.

V této roční době cyklisty nejvíce omezují nízké teploty, studený vítr a mokré oblečení. Doby, kdy se sportovalo v bavlněném prádle a všichni pak trpěli v mokrém tričku, jsou v nenávratnu. S příchodem funkčního prádla se všechny zimní sportovní aktivity staly daleko příjemnějším zážitkem. Nejenže odvádí vlhkost, ale zároveň zajišťuje ideální tepelnou izolaci pro vaše tělo. Pokud si nechcete vašeho koníčku vzdát ani za nepříznivého a chladného počasí, doporučujeme vám pořídit si oblečení, které je prodyšné a odolné proti profouknutí. Na kole to přece jen fouká o něco více než při běhu nebo při chůzi. Samozřejmě jej uplatníte i v zimě na běžkách, sjezdovkách či skialpech. Je možné ho nosit i jako volnočasové oblečení, zejména když preferujete sportovní styl.

Funkční prádlo se vyrábí z nejrůznějších materiálů, nejčastěji z polyesteru, polypropylenu nebo z ovčí vlny. Každý materiál má své přednosti i úskalí. Také nabídka je v dnešní době velmi široká a zorientovat se v ní je pro normálního smrtelníka dosti složité. Pro co se však rozhodnout a co si pořídit?

ZAČNĚTE VÝBĚREM MATERIÁLU

Funkční prádlo se vyrábí buď z umělých vláken (polypropylen, polyester), přírodního materiálu (merino vlna), nebo kombinací syntetiky a vlny. U většiny firem se setkáte s různými řadami termoprádla, které se liší především použitým materiálem. I z toho vyplývá, že mají odlišné vlastnosti – tepelnou izolaci, prodyšnost i rychlost odvodu potu od těla. Při výběru je nutné si předem ujasnit, jaký sportovní výkon budete podávat, za jakých podmínek a zda jste horkokrevní či naopak.

Výhody umělých vláken

Princip funkčního prádla z umělých vláken je založen na minimální nasákavosti vláken. Vlhkost je odváděna od pokožky na povrch úpletu, kde se může snadno odpařit. Tuto funkci nejlépe plní jednovrstvé výrobky. Jako samostatná vrstva jsou vhodné do horkého podnebí, jako první do chladnějších podmínek, či do zimního období při vyšší fyzické zátěži. Díky nízké tepelné vodivosti materiálu může organismu regulovat tělesnou teplotu. Samozřejmě pokud za chladného počasí neplánujete vydávat příliš energie, toto lehčí oblečení vás nezahřeje a je lepší šáhnout po teplejším spodním prádle. Pro mrazivé dny si raději pořiďte dvou či vícevrstvé materiály.
Syntetické prádlo je celkem nenáročné na údržbu. Je možné jej prát v pračce, ale bez aviváže. Aviváž totiž narušuje povrchové vlastnosti vláken, a tedy i funkčnost oblečení. Navíc je oblečení z tohoto materiálu mechanicky dostatečně odolné. Jistou nevýhodou těchto materiálů je, že poměrně rychle začne zapáchat. Na druhou stranu po vyprání uschne podstatně dříve než oblečení z přírodní vlny.

Přírodní vlna zahřeje a nezapáchá

V současné době získává vlněné prádlo a oblečení na popularitě. Vyrábí se z velmi jemné merino vlny, což je nejměkčí druh ovčí vlny. Jedná se o velmi tenký a jemný úplet, takže žádné tlusté a kousavé svetry.

Při výběru funkčního prádla z merino vlny se řídíme dle gramáže, jinak princip výběru zůstává stejný. Za teplého počasí se používá nižší gramáž, většinou 150, protože rychleji odvádí pot od pokožky. V chladnějších podmínkách ji zle použít jako spodní vrstvu. Vyšší gramáž (200 a více) se používá v chladnějším prostředí jako další vrstvy.
Rozdíl mezi umělým vláknem a merino vlnou je také ve způsobu odvodu vlhkosti od těla. Vlna díky svým mikroskopickým pórům odvádí vlhkost a pot ještě ve formě páry nebo ji nasaje do vlákna a znemožní tak množení bakterií, které jsou tvůrci nežádoucího zápach. Díky této vlastnosti lze nosit prádlo z přírodní vlny týden i déle v kuse a zapáchat nebude. I když se v prádle zpotíte, tak bude stále velmi dobře hřát. To jsou dvě nejcennější vlastnosti tohoto materiálu.
Podstatným rozdílem mezi vlnou a syntetikou je zejména snášenlivost vláken. Zatímco syntetická může většinou bez problémů nosit téměř každý, u vlněných je třeba opatrnosti. Vlněné vlákno totiž není tak jako syntetické hladké a citlivou nebo poraněnou kůži může dráždit.

JAKÝ MATERIÁL PRO JAKÝ SPORT

Jednoznačný verdikt nelze říci. Záleží především na sportu a činnosti, pro kterou si funkční prádlo pořizujete. Pro rychlejší sporty (kolo, běh či běžky) je lepší syntetické prádlo. Rychleji schne, takže máte na sobě sušší tkaninu, a většině lidí je i materiálově příjemnější. Navíc tyto aktivity jsou většinou provozovány v dosahu civilizace a každodenní praní není problém. Naopak pro spíše vytrvalostní sporty a dlouhodobou zátěž jsou vhodnější přírodní materiály. Prádlo je také vhodnější na méně fyzicky náročné aktivity nebo na krátkodobé výkony, kde díky savosti vlny s postupným odpařováním absorbovaného potu funguje velmi dobře.

JAK MÁ TERMOPRÁDLO PADNOUT?

Stejně jako u běžného oblečení, tak i funkčního, má každý výrobce jiný střih. Termoprádlo by mělo přilnout na tělo, čímž je zaručen rychlejší odvod potu od těla. Mělo by být pohodlné, takže by vás nemělo nikde škrtit, ani tlačit. Doporučujeme dávat si pozor zejména na švy. Vybírejte raději prádlo, které má tzv. ploché švy. Dokonce některé firmy se na citlivých místech vyhýbají švům úplně.

ZA KVALITU SI PŘIPLATÍTE

Cena pro mnohé hraje důležité kritérium při konečném rozhodnutí, co koupit. V tomto ohledu jednoznačně vede syntetické prádlo. Zatímco triko či rolák z merino vlny pořídíte v průměru za 1500 korun, syntetický seženete minimálně o polovinu levněji. Je potřeba zvážit, zda výjimečné vlastnosti vlny oceníte a vyplatí se vám investovat do komfortu, nebo při svých sportovních aktivitách rozdíl téměř nepoznáte.

JAKÉ ZNAČKY TERMOPRÁDLA JSOU NEJČASTĚJŠÍ?

V českých obchodech se nejčastěji setkáte s těmito značkami: Sensor, Moira, Vavrys, Craft, Devold, IceBreaker, North Face, Berghaus.