Česká města na kole – Jihlava

Česká města na kole – Jihlava

Seriál Alternativní cyklistiky o stavu cyklistiky v jednotlivých krajských městech pendloval mezi severem i jihem, západem i východem, Čechy i Moravou a končí tak nějak symbolicky právě uprostřed – v Jihlavě. Město s ježkem ve znaku je krajským sídlem Vysočiny, která žije svým vlastním, poklidným životem bez dopravních špiček a nekonečných kolon aut. Spolu s kopcovitým terénem a lesy v okolí má Jihlava zaděláno na cyklisticky příjemné město. Je tomu skutečně tak?

Z Jihlavy do Rakouska
Na přelomu tisíciletí přišli kolaři z nedaleké Třebíče s myšlenkou vybudovat cyklostezku vedoucí z Jihlavy do rakouského města Raabs an der Thaya. Chtěli příjemnou trasu po lesních a polních cestách, která by vedla cyklisty kolem břehů řeky Jihlavy. Cílem nebylo přepravit cyklisty z jednoho místa na druhé po nejkratší cestě, ale naopak provést je Vysočinou a ukázat jim její malebnost a kouzlo.

V českém měřítku ojedinělý projekt získal podporu úřadů i Evropské unie a od roku 2002 začal získávat konkrétnějších obrysů. V následujících letech se podařilo díky dobré dotační politice získat klíčové granty, a tak mohla být v dubnu loňského 2010 1. část cyklostezky z Jihlavy do Třebíče slavnostně otevřena.

Úseky směrem na  Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnici ke státní hranici jsou zatím v různých fázích výstavby. Do rakouského Raabsu an der Thaya je to přibližně dalších 10 km. Průběh trasy je znázorněn na webových stránkách města Jihlavy gis.jihlava.cz  v projektu doprava. Trasa je vedena v souběhu s železniční tratí, proto je možné využít kdekoliv na trase k návratu zpět vlak.

Generel cyklodopravy má Jihlava zpracován už od roku 2003. Síť byla navržena ve třech rovinách – Greenways trasy měly být vedeny zelenými údolími, radiální trasy vést dopravu ve směru z okrajových částí do středu města a tangeciální trasy propojit radiálně vedené trasy. Plánovaný strategický plán se daří naplňovat, byť ne vždy v ideálním termínu.

Poslední úsek cyklostezky byl otevřen v listopadu loňského roku. Začíná na parkovišti u Zoologické zahrady Jihlava, dále vede po místní komunikaci přes lesopark Heulos, z komunikace se trasa odklání vpravo po mlatovém povrchu do sídliště Na Kopci a Březinova a pokračuje kolem obchodního centra a mateřské školy, kde vede po stávajících zpevněných plochách – chodnících. Celková délka nové trasy je asi 1,5 kilometru.

„Celý úsek je oddělen pro chodce i cyklisty, přičemž chodci využívají část chodníků ze zámkové dlažby a cyklisté z asfaltového povrchu. Jen nepatrná část je vedena jako společná pro chodce a cyklisty,“ popsal stavbu pracovník odboru rozvoje města Libor Kouba, který za úřad na investici dohlížel. Cyklotrasa je ukončena u kruhové křižovatky na komunikaci Okružní. Součástí celé stavby je i dopravní značení.

Česká města na kolech – Liberec

Česká města na kolech – Liberec

Náš seriál o cyklistice v českých krajských městech se stěhuje zpátky na sever Čech. A sice do Liberce, města pod majestátním Ještědem. Liberec leží na úpatí Jizerských hor, které patří mezi velké cyklistické bašty. Náš článek se však soustředí především na cyklistickou dopravu ve městě samotném. Než se začtete, dáme vám k dobru historku o komunikaci s libereckými úřady. Je svérázná jako obyvatelé města sami. Náš e-mail s otázkami byl na magistrátu města čtyřikrát přeposlán a přesto se nám vrátil bez odpovědí. “Napiš k tomu něco ty”, “tohle je spíš pro tebe”, “přeposílám paní XY” a paní XY odpoví, že “k tomu nemá co dodat”. Na Libereckém kraji nám odpověděli, že “toto je v kompetenci magistrátu”. My se nezlobíme, naopak – spletité struktury a neoficiální debaty našich úřadů nás baví.

Začněme cyklostezkami, které vždy patří mezi obranný štít každého úřadu před cyklistickými zájmovými skupinami. V Liberci hájí zájmy cyklistů zejména sdružení Cyklisté Liberecka, které nenechává na vedení města v poslední době nit suchou. 

Liberec doslova zaspal dobu, kritizují situaci v krajském městě cyklisté. Když se v ostatních městech budovaly cyklotrasy, ve městě pod Ještědem se nic podobného nedělo, stěžují si. “Problém je v automobilovém provozu a v tom, že vlastně nejsou propojeny jednotlivé čtvrti, centrum města s okolím. Proto lidé jezdí méně, než by mohli,” prohlásil Jiří Rutkovský z organizace Cyklisté Liberecka. “Jezdíme spíš mimo město tam, kde je to bezpečné. Zaspali nejmíň deset let, přes Liberec se nikam nedostanete. Když chcete jet do Vestce, nemáte cyklostezku žádnou,” dodávají místní cyklisté.

V podzimních komunálních volbách však uspěly strany, které tradičně mají k cyklistice a zdravému pohybu blíže. V čele města stanul Jan Korytář se Strany zelených, velké zastoupení získala také Unie pro sport a zdraví. Dá se proto očekávat, že milovníci kola dostanou větší prostor v samém centru města.

Než se však podíváme do města samotného, připomeňme krásné trasy v okolí. Zejména na nedaleké, 220 kilometrů vzdálené Jizerské magistrále potkáváte cyklisty s každým šlápnutím do pedálu. Kopcovité terény s báječnými horskými panoramaty patří vůbec k tomu nejlepšímu, co český cyklista doma může zažít. Ne nadarmo se tu koná slavná zimní Jizerská 50 i její méně známá letní verze pro kolaře. Libercem vede také cyklostezka Odra Nisa, která vás může dovést až k břehu Baltského moře na severu Polska a Německa.

Ale zpět k Liberci. Město v posledních letech připravolo koncepci rozvoje cyklistiky, tu se však nedaří dokonale naplňovat. Na začátku loňského roku měl vzniknout nový úsek cyklostezky k viaduktu ve Františkově. Nová cyklostezka se měla napojit v Barvířské ulici na stávající úsek a cyklistu provést velmi frekventovaným úsekem až do Švermovy ulice. Město nepochodilo s dotací. Lidé čekají také na vylepšení přechodu v Jungmannově ulici. Navazuje na něj cyklostezka a bruslaři nebo cyklisté musí nebezpečně překonávat frekventovanou silnici. „Toto řešení je už velmi potřeba, jde o frekventovaný úsek,“ komentoval předseda občanského sdružení Cyklisté Liberecka Jiří Rutkovský.

Cyklistika zůstávala v Liberci dlouhé roky popelkou. Prvních 43 metrů cyklostezek bylo vybudováno až v roce 2005. To když město vyznačilo speciální pruh v jednosměrné ulici Barvířská nedaleko kavárny Nisa. V následujících letech byla dokončeny také cyklostezky Husova a Na Bídě. V současnosti je téma číslo jedna dokončení populární a mezi cyklisty velmi oblíbené trasy Odra-Nisa a projekt na cyklostezky v rámci sídliště Rochlice.

Co říci závěrem? Liberec patří mezi tradiční bašty sportu. Cyklistika tu však zatím zůstává ve stínu jiných sportů – hokeje, fotbalu nebo lyžování. Málo se tu pohlíží na cyklistiku také jako na alternativní a ekologický způsob dopravy. Generel cyklodopravy je sice zpracován, ale stavitelé tras s ním příliš nepočítají. Přesto se blýská na lepší časy – a proto vzhůru do Liberce!

Česká města na kole – Karlovy Vary

Česká města na kole – Karlovy Vary

Zima se přehoupla do své druhé poloviny – a to pro cyklisty znamená jediné: pomalu sundat přehoz ze svého kola, dofouknout kola, setřít prach ze sedla, dokoupit chybějící součástky a pomalu se těšit na první sluníčko a první jarní vyjížďku. Proto se po delší době připomínáme také s naším seriálem Česká města na kole, ve kterém se snažíme přiblížit, jak se v kterém českém krajském městě mají cyklisté. Tentokrát zaměříme pozornost na nejmenší kraj v zemi a starobylé lázeňské město – Karlovy Vary.

Karlovy Vary mají řadu předpokladů pro příjemné ježdění na kole. Mají slavnou historii a pulsující současnost, leží v údolí říčky Teplá a jen kousek za městem začíná stoupání k lesům a na stezky do Krušných her. Bohužel, předpoklady jsou jedna z podmínek dobrého vztahu k cyklistům a k cyklistice.

Chceme cyklopruhy ve Varech, hlásí občanské sdružení

Karlovy Vary doposud nemají zpracován generel cyklodopravy, který v jiných městech tvoří pilíř koncepční strategie rozvoje města v oblasti cyklistiky. Cyklotrasy se postupně budují, ale jejich vznik je spíš nahodilý. I z tohoto důvodu vzniklo v Karlových Varech občanské hnutí Chceme cyklopruhy ve Varech, které už ve svém názvu shrnuje potřeby varských cyklistů. Sdružení vzniklo na začátku roku 2010 právě kvůli tomu, že na cyklisty nebylo při opravách a rekonstrukcích ulic pamatováno.

Příkladem může být například oprava Sokolské ulice, která ubrala místa pro cyklisty na vozovce. Rozšířil se sice chodník, ale na něm nebyla vybudována cyklostezka ani cyklopruh. Oficiální tisková zpráva hnutí říká, že „Karlovy Vary svou strukturou a šíří ulic nabízí potenciál pro značení cyklopruhů, které by měly být vzájemně propojeny. Navíc město leží v údolí podél tří řek a návaznost na meziměstské stezky se přímo nabízí. Současný stav těch několika málo cyklo-pruhů a stezek je nekoncepční a celkově tristní.”

„Je velká škoda, že stávající stezky ve městě nejsou nijak propojené a neumožňují ani bezpečný průjezd městem. Chybí tu ucelená koncepce, která by vytvořila síť stezek a cyklopruhů pro bezpečnou dopravu. Osobně bych uvítal dvě nové lávky spojující nový park v Tuhnicích s Rozcestím u Koníčka a Dvory nebo vytvoření cyklopruhů při rekonstrukci ulice Závodu míru,“ popsal situaci další z iniciátorů Daniel Kocum.

Ale úřady se přece jen snaží

Přesto je spravedlivé zmínit pokrok v cyklistické dopravě z poslední doby.  Město v uplynulých letech investovalo do několika prospěšných projektů související s cyklistikou: např. meandru Ohře Areálu s asfaltovou dráhou pro bruslaře a dětské cyklisty; areálu Rolava, v němž modernizovalo sportovní areál koupaliště a vybudovalo novou bruslařskou dráhu, kterou mohou využívat i cyklisté. Mezi oběma areály je navíc vyznačena spojovací cyklostezka.

Dokončena byla také další etapa cyklostezky Rolava – úsek od Dolní Kamenné ulice k zastávce Mlýnská v délce 1,2 km. Tím vzniklo propojení stezky Rolava s páteřní cyklostezkou Ohře a po samostatné stezce se nyní dostanou cyklisté z Karlových Var až do Nové Role. Stezka Rolava je označena jako cyklotrasa 2009, která dál z Nové Role pokračuje po místních komunikacích přes Nové Hamry až do Potůčků na hranici se Saskem.

Kromě toho krajský úřad v roce 2010 vyznačil ve spolupráci s Klubem Českých turistů novou cyklotrasu č. 2288 z Dolního nádraží ve Varech přes Kolovou do Bochova. Nejvíce využívanou zůstává cyklostezka Ohře. Ta v současnosti po několika etapách výstavby spojuje v uceleném úseku Kynšperk – Sokolov – Loket – K.Vary po samostatné stezce. Po ní je vyznačená cyklotrasa č.204.

V tomto roce se má dokončit úsek Kynšperk – Chocovice (ve směru na Cheb) a průtahy městy Sokolov a Loket.  Připravuje se budování stezky Ohře z Varů ve směru na Kyseku a dál na hranice Ústeckého kraje.

Česká města na kolech – Olomouc

Česká města na kolech – Olomouc

Poslední letošní etapa Tour de Česká města nás zavede do Olomouce. Hanácká metropole ukrývá v historických kulisách mladistvého ducha. A není to jen díky místní Palackého univerzitě, která na jaře i na podzim přiláká do města desetitisíce přespolních studentů. Snaží se i magistrát, který podporuje akce pro mladé – koncerty, divadelní a filmová představení nebo sportovní závody. Zdálo by se, že takové město má dobrou šanci stát se oblíbenou destinací pro všechny cyklisty. Je tomu skutečně tak?

Ne tak docela. Olomouc má podobně jako většina českých krajských měst podrobně zpracovanou mapu, se všemi cyklotrasami, jež by měly městem vést. A podobně jako většina českých měst zatím situace v ulicích výrazně zaostává za plány na papíře. Olomouc protínají dvě páteřní stezky – Moravská a Jantarová, jež byly slavnostně otevřeny na konci devadesátých let.

Zvláště Moravskou stezku si kolaři velmi oblíbili. O víkendech vyráží do nedalekého Litovelského Pomoraví stovky turistů. Pokud máte alespoň týden času, můžete se zkusit pustit do ujetí celé 314 kilometrů dlouhé trasy vedoucí z Jeseníku až do Mikulova. Ještě delší je Jantarová stezka z Vídně do Českého Těšína. Velká část obou stezek však vede v poměrně frekventovaných dopravních úsecích, kde musí soupeřit o své místo s automobilovou dopravou. Podrobný popis celé cyklotrasy vedoucí Olomoucí můžete spolu s dalšími užitečnými informacemi přečíst na stránkách Kolařů z Olomouce.

Realizace dalších tras jde pomalu, přesto se Olomouci podařilo v uplynulých letech získat zajímavé peníze z evropských fondů. V posledních letech byla díky nim dokončena cyklostezky z Chvalkovic do Samotíšek nebo rekonstruována lesní cesta Horecká na cyklostezku v městském polesí v Horce nad Moravou. Kromě toho zpravidla každá větší rekonstrukce některé z olomouckých ulic zahrnuje také nové řešení cyklistické dopravy. Od roku 2008 probíhají také přípravy projektové dokumentace, jež mají upravit převedení Moravské a Jantarové trasy územím města v celkové délce 14 kilometrů. Ta by měla propojit Olomouc s rekreační oblastí Poděbrady podél železniční tratě.

Magistrát se také snaží vyřešit problematické úseky, kde cyklisté musejí projíždět frekventovanými dopravními uzly. Jde například o úsek Chválkovice – Týneček, Černovír – Hlušovice nebo další napojení města na okolním obce.

Na stránkách Olomouc.com je přehled nejpopulárnějších cyklotras v okolí Hané, přehledně rozdělených podle náročnosti.

Nároční cyklisté si mohou vyzkoušet kupříkladu Bouzovskou trasu přes Horku nad Moravou, Litovel a Bílou Lhotu až k populárnímu hradu Bouzov. Namáhavou projížďka vede také ve směru na Tovačov – přes Kožušany, Drahlov, Dub nad Moravou a Troubky.

Pokud se chystáte vyrazit na cesty i s dětmi, doporučujeme vyjížďku po Pomoraví s cílem v Července nebo kosířský okruh přes Těšetice, Slatinice, Lutín a Olšany u Prostějova.

Česká města na kole – Zlín

Česká města na kole – Zlín

Přesto, že počasí venku nesvádí k žádnému dovádění na dvou kolech, přinášíme další díl putování po českých krajských městech. Tentokrát míříme do baťovského Zlína, města na pomezí Valašska, Slovácka a Hané. Co kolaři na Zlíně nejvíc oceňují a co jim nejvíce vadí? Jaké je nejlepší místo pro projížďku? Snaží se magistrát? Třeba vám napoví následující řádky.

Samotný Zlín je zajímavé místo, které stojí za návštěvu. Nabízí zajímavé architektonické projekty, na které v ostatních městech chybí odvaha, projíždíte mezi tradičními domy z červených cihel, všechno má svůj zajímavý řád a osobitou atmosféru. Když přičteme, že nedaleko vede trasa jedné z nejlepších cyklotras u nás – Baťova kanálu, máme zaděláno na ideální podmínky.

Jenže zatímco Baťův vás provede na osmdesáti kilometry cestou z Kroměříže až do Uherského Ostrohu, a přitom se můžete vždy spolehnout na perfektní povrch nebo bohatou síť hospůdek i služeb pro cyklisty, samotný Zlín trochu bojuje s tím, že se velkým vizím zatím nepodařilo dodat reálnou podobu. Jako důkaz může sloužit třeba mapka, ve které je již zakresleno páteřní propojení Zlína všemi směry – při detailnějším pohledu však zjišťujeme, že většina plánovaných tras teprve čeká na své dokončení.

Přesto by bylo nespravedlivé práci magistrátu odsoudit. Právě naopak. Strategický rozvoj města dává hlavu a patu, a cyklotrasy se budují také, jen se dílčí etapy vlečou spíše pozvolna. Se systematickým budováním cyklotras se začalo v roce 1998 v úseku mezi Burešovem a Vršavou a do dnešního dne bylo vybudováno pro cyklisty celkem 15 úseků. Těmi posledními byla trasa mezi Prštným a Loukami a v Malenovicích. V uplynulých letech se budovala také páteřní cyklostezka Otrokovice – Vizovice a síť cyklotras ve Zlínském regionu, jejichž zadavatelem je Region Zlínsko.

V současné době se magistrát zaměřil především na dokončení páteřních cyklostezek. Staví se úseky mezi Cigánovem a Čepkovem (ulice Smetanova) a z Malenovic k obchodnímu domu OBI. Pokračuje také výstavba cyklotrasy Lešná – Lukov. V nejbližších letech se chce město soustředit na propojení páteřní trasy mezi Otrokovicemi a Vizovicemi.

Nejvyužívanější trasy ve městě jsou ty ve Vršavě, spojení mezi Kostelcem a Lešnou, cesta z Havlíčkova nábřeží k Třídě 2. května nebo úsek mezi Kútami a Cigánovem.

Samozřejmě, že jako v každém městě doporučujeme na kole vyrazit! Rozhodně zkuste jízdu podél Baťova kanálů s krásnými meandry řeky Moravy. Více informací také na oficiálních stránkách Zlína nebo zajímavé povídání o trasách v okolí Zlína od pana Soudka. Šťastnou cestu.

123