SunTrip je závod kol a lehokol se solárním pohonem vedoucí přes několik státu Evropy a Asie. Jeho historie sahá do roku 2013, kdy se konal první ročník vedoucí z Francie do Kazachstánu. Trasa dlouhá okolo 7300 km měla několik povinných kontrolních stanovišť. V tomto prvním ročníku se také účastnil jeden český tým, který skončil na krásném čtvrtém místě. Celkem se závodu účastnilo 31 závodníku, z toho závod dokončilo 20 z nich. Někteří závod nedokončili z důvodu technických problému, či zdravotních potíží. To že jde o extrémní závod svědčí i fakt, že jeden ze závodníku byl sražen automobilem. Závod naštěstí přežil, skončil však v nemocnici. O představení českého týmu, jejich výbavy a zážitků natočila reportáž Česká televize. Video si můžete přehrát zde.
Závod přináší zajímavé nápady a koncepty solárních kol. Řekněme že svět elektrokol nabízí již velmi efektivní a funkční systémy, které jsou sériově vyráběny a jsou běžně dostupné na českém trhu. Pokud však projevíte zájem o solární kolo, nebo lehokolo, budete shánět s obtížemi. Proto možná právě díky SunTripu, vynalézavých účastníku s podpory firem se možná v budoucnu dočkáme nějakého sériového modelu. Jak by takové kolo mohlo vypadat se můžete podívat níže.
Rok 2013 byl vůbec velmi povedený pro ženy jezdící na lehokolech. Marie Parker vyhrála závod Race Across America na jejím Cruzbike Vandeta FWD a jiná Marie, tentokrát s příjmením Leijerstam, je první člověk na světě, který přejel z okraje Antarktidy na Jižní Pól. To vše zvládla se speciálně navržené sněžné tříkolce. Ta byla postavena britskou značkou ICE trikes. Tři 26″ kola se širokými pneumatikami od Surly.
Na této extrémní expedici najela přes 600 km za 10 dní 14 hodin a 56 minut. Každý den tak ujela okolo 40 – 60 km. Úžasný výkon, gratulujeme!
Poněkud netradiční zpráva o cestě od Atlantiku do Uherského Brodu v 11km širokém koridoru okolo 49. rovnoběžky, která prochází právě katastrem obce Uherský Brod.
Nejsevernejsi bod UB-nejjiznejsi bod UB=11.011 km.
A v tomto koridoru jsem jel od Atlantiku (3.5.) do Brodu (6.6.)2136 km = 19°14´
S presunem k Atlantiku (od 25.4.) to bylo celkem 2327 km.
Limit 66 km/den byl v poho, protoze cil byla cesta a ne 17°38´ kde t.c. bydlim
Kolo i s privesem kdyz jsem vezl jidlo a piti, vazilo vic jak metrak.
Max rychlost66 km/hod, max etapa 100 km/den, ujeto 1°4´ za 1 den;-).4 dny jsem nejel vubec-lijaky a vodorovny dest.
Kolo:AZUB posledni vyvojovy model 3kola – top secret.
Nad hlavou jsem mel strechuVeltop (FRA) koupenou na veletrhu v GER (mersheim), ktera ma nejvetsi podil na tom, ze jsem to vubec dojel, protoze ve FRA jsem jel deset dni v silnem desti.
Brasnicka Ortlieb bydlela po me prave ruce vedle sedacky, takze fotak byl stale po ruce.
Pocasi od +31°C v Nemecku po-1°C (Kvilda) .
Vaha (moje netto) odjezdova-83 kg, pri navratu 71 kg, to jest minus 12 kilo.
Energeticky jsem byl zcela sobestacny (GPS, mobil, osvetleni kola a baterie do dvou fotaku).Na privesu jsem mel dobijeci dynamo 3W a na strese Veltop solarni nabijecku 5W.Takze Temelin a Dukovany jsem pohrdave a bez zajmu objel.
Mereni:Jizda v koridoru je dosti odlisna.Kdyz jsem pocital ujete km, tak jsem konstatoval, ze doma budu o dva tydny driv proti planu.
Kdyz jsem jsem se podival na GPS polohu, tak bylo jasne, ze timto tempem budu doma o dva tydny pozdeji proti planu.
Tak jsem vzdalenost meril ne v km, ale ve stupnich a minutach.
Napr.Mel jsem pred sebou cilove mestecko a na carrefouru (krizovatka) stalo: 8 km.
Ja ale musel otocit stroj na sever, pak zase na jih a jet v koridoru, takze na namesti jsem mel 24 km.16 km navic.
Jidlo:Tim ze jsem jel v koridoru jsem ve FRA projizdel panenskou krajinou.Lesy, pole, luka a semotamo nejaka farma.
Kdyz me jednoho dne dosel (nedosel-sezral jsem ho) chleb, taxemsi rekl, ze je nutno doplnit zasoby uhlohydratu a
zastavit se v nejblizsim obchode.
No a tak se stalo, ze jsem jel dva dny hlady, protoze vic jak 100 km nebylo nic nez zelen a mokro.
Bageterie by byli, ale vzdy mimo koridor.
Frantici to absolutne nechapali proc nemuzu vyjet mimo teckocarkovanou cast v mape.
(100 km je vzdalenost mezi Brnem a Brodem a na teto je trase je minimalne 50 obchodu s pozivatinami).
Laska+sex:Zajem o moji osobu jedouci na soupraveAZUB+Veltop+trailer byl obrovsky (pri vsi me skromnosti).
Nabidky vseho druhu k se jen hrnuli.
Zejmena holky co pamatovaly generala De Gaula jeste v puberte.
Bohuzel.
Vsechny tyto baby bydlely mimo muj koridor, takze zase nic.
KURIOZITA :Za 43 dni na cestach jsem nepotkal zadneho hnupa.Ba ani tady ne.(Nechapu kam to lidstvo speje).
Po navratu jsem doma zalehl a spal skoro cely den.
Az jsem se z toho trochu dostal, tak zacalo tropicke pocasi, takze je zase po mne prd.
Známá britská televizní show The Gadget Show, která se vysílá na Channel 5, si vybrala do svého pořadu český lehokolový tandem z dílny AZUBu, který předělala na obojživelnou kreaturu. Všichni se během natáčení velmi dobře bavili a kolo také překvapivě dobře fungovalo. Častým problémem podobných strojů je, že se jim těžko dostává z vody na pevninu v případě, že mají náhon na zadní kolo. Ale zde s tím evidentně neměli problém.
Tento rudý stroj na obrázku není nová kreace od Ferarri, jak by se mohlo zdát, ale italský velomobil, který byl postaven už v 80-tých letech Leonardem Leucim. Má ocelový ráma kola o velikosti 700c. Bohužel o moc více informací se zjistit nedá. Snad jen, že stavitelem je majitel cyklistického obchodu ve městečku nedaleko Turína. Zajímavostí je také to, že tato mašinka má jen 5 rychlostí a pouze jednu a to zadní brzdu.
Martin Miklica je mladý český designér, který se pustil do návrhu čtyřkolového velomobilu, jehož karosérie by měla být vyrobena z materiálu, který je znám především z outdoorového průmyslu. Tedy ze Softshellu. Ten poskytuje nejen potřebnou odolnost vůči nepčíznivým vlivům prostředí, ale i pružnost.
Základem celého velomobilu je konstrukce z ocelových trubek, která je pak potažena právě Softshellem. Stroj by to měl být čtyřkolový a dvousedadlový a jistou inspirací mu určitě byl i projekt BMW Gina jehož video můžete vidět níže pod galerií.
Určitě je dobře, že se designéři zabývají tvorbou podobných cyklistických konceptů, bohužel ale většina z nich zapomíná na základní věci. A je tomu tak i u tohoto projektu. Stačí se jen zboku podívat a je jasné, že v čumáku není kde šlapat. Chybí mu takzvaný “pedal box”, tedy prostor na kliky a nohy, které by šlapaly. Jeidným řešením by tak mohlo být lineární šlapání, které např. použil jiný český velomobilový tvůrce ve svém projektu obojživelného velomobilu, o kterém jsme psali dříve (existuje ve skutečnosti v jednom exempláři). Další komplikací by určitě byla šířka, která je 1,5m, a se kterou by jen těžko šlo vjet na kteroukoliv cyklostezku.
Jak už jsme ale napsali, je určitě dobré, že se designérský svět věnuje i takovým projektům a jsme rádi, že je tomu tak i mezi českými designéry, kteří mají k velomobilům přeci jen dál než třeba jejich holandští kolegové.
Na závěr by bylo dobré připomenout, že podobným projektem se zabývá i AZUB, který pracuje na textilní kapotáži svých tříkolek. Na totmo projektu spolupracuje s německým designérem Johannesem Rave. Jediné informace jdou zatím najít v jejich zahraničním katalogu.
Zdroj obrázku: The Sun Trip official facebook page
