Česká města na kolech – Liberec

Česká města na kolech – Liberec

Náš seriál o cyklistice v českých krajských městech se stěhuje zpátky na sever Čech. A sice do Liberce, města pod majestátním Ještědem. Liberec leží na úpatí Jizerských hor, které patří mezi velké cyklistické bašty. Náš článek se však soustředí především na cyklistickou dopravu ve městě samotném. Než se začtete, dáme vám k dobru historku o komunikaci s libereckými úřady. Je svérázná jako obyvatelé města sami. Náš e-mail s otázkami byl na magistrátu města čtyřikrát přeposlán a přesto se nám vrátil bez odpovědí. “Napiš k tomu něco ty”, “tohle je spíš pro tebe”, “přeposílám paní XY” a paní XY odpoví, že “k tomu nemá co dodat”. Na Libereckém kraji nám odpověděli, že “toto je v kompetenci magistrátu”. My se nezlobíme, naopak – spletité struktury a neoficiální debaty našich úřadů nás baví.

Začněme cyklostezkami, které vždy patří mezi obranný štít každého úřadu před cyklistickými zájmovými skupinami. V Liberci hájí zájmy cyklistů zejména sdružení Cyklisté Liberecka, které nenechává na vedení města v poslední době nit suchou. 

Liberec doslova zaspal dobu, kritizují situaci v krajském městě cyklisté. Když se v ostatních městech budovaly cyklotrasy, ve městě pod Ještědem se nic podobného nedělo, stěžují si. “Problém je v automobilovém provozu a v tom, že vlastně nejsou propojeny jednotlivé čtvrti, centrum města s okolím. Proto lidé jezdí méně, než by mohli,” prohlásil Jiří Rutkovský z organizace Cyklisté Liberecka. “Jezdíme spíš mimo město tam, kde je to bezpečné. Zaspali nejmíň deset let, přes Liberec se nikam nedostanete. Když chcete jet do Vestce, nemáte cyklostezku žádnou,” dodávají místní cyklisté.

V podzimních komunálních volbách však uspěly strany, které tradičně mají k cyklistice a zdravému pohybu blíže. V čele města stanul Jan Korytář se Strany zelených, velké zastoupení získala také Unie pro sport a zdraví. Dá se proto očekávat, že milovníci kola dostanou větší prostor v samém centru města.

Než se však podíváme do města samotného, připomeňme krásné trasy v okolí. Zejména na nedaleké, 220 kilometrů vzdálené Jizerské magistrále potkáváte cyklisty s každým šlápnutím do pedálu. Kopcovité terény s báječnými horskými panoramaty patří vůbec k tomu nejlepšímu, co český cyklista doma může zažít. Ne nadarmo se tu koná slavná zimní Jizerská 50 i její méně známá letní verze pro kolaře. Libercem vede také cyklostezka Odra Nisa, která vás může dovést až k břehu Baltského moře na severu Polska a Německa.

Ale zpět k Liberci. Město v posledních letech připravolo koncepci rozvoje cyklistiky, tu se však nedaří dokonale naplňovat. Na začátku loňského roku měl vzniknout nový úsek cyklostezky k viaduktu ve Františkově. Nová cyklostezka se měla napojit v Barvířské ulici na stávající úsek a cyklistu provést velmi frekventovaným úsekem až do Švermovy ulice. Město nepochodilo s dotací. Lidé čekají také na vylepšení přechodu v Jungmannově ulici. Navazuje na něj cyklostezka a bruslaři nebo cyklisté musí nebezpečně překonávat frekventovanou silnici. „Toto řešení je už velmi potřeba, jde o frekventovaný úsek,“ komentoval předseda občanského sdružení Cyklisté Liberecka Jiří Rutkovský.

Cyklistika zůstávala v Liberci dlouhé roky popelkou. Prvních 43 metrů cyklostezek bylo vybudováno až v roce 2005. To když město vyznačilo speciální pruh v jednosměrné ulici Barvířská nedaleko kavárny Nisa. V následujících letech byla dokončeny také cyklostezky Husova a Na Bídě. V současnosti je téma číslo jedna dokončení populární a mezi cyklisty velmi oblíbené trasy Odra-Nisa a projekt na cyklostezky v rámci sídliště Rochlice.

Co říci závěrem? Liberec patří mezi tradiční bašty sportu. Cyklistika tu však zatím zůstává ve stínu jiných sportů – hokeje, fotbalu nebo lyžování. Málo se tu pohlíží na cyklistiku také jako na alternativní a ekologický způsob dopravy. Generel cyklodopravy je sice zpracován, ale stavitelé tras s ním příliš nepočítají. Přesto se blýská na lepší časy – a proto vzhůru do Liberce!

Česká města na kolech – Olomouc

Česká města na kolech – Olomouc

Poslední letošní etapa Tour de Česká města nás zavede do Olomouce. Hanácká metropole ukrývá v historických kulisách mladistvého ducha. A není to jen díky místní Palackého univerzitě, která na jaře i na podzim přiláká do města desetitisíce přespolních studentů. Snaží se i magistrát, který podporuje akce pro mladé – koncerty, divadelní a filmová představení nebo sportovní závody. Zdálo by se, že takové město má dobrou šanci stát se oblíbenou destinací pro všechny cyklisty. Je tomu skutečně tak?

Ne tak docela. Olomouc má podobně jako většina českých krajských měst podrobně zpracovanou mapu, se všemi cyklotrasami, jež by měly městem vést. A podobně jako většina českých měst zatím situace v ulicích výrazně zaostává za plány na papíře. Olomouc protínají dvě páteřní stezky – Moravská a Jantarová, jež byly slavnostně otevřeny na konci devadesátých let.

Zvláště Moravskou stezku si kolaři velmi oblíbili. O víkendech vyráží do nedalekého Litovelského Pomoraví stovky turistů. Pokud máte alespoň týden času, můžete se zkusit pustit do ujetí celé 314 kilometrů dlouhé trasy vedoucí z Jeseníku až do Mikulova. Ještě delší je Jantarová stezka z Vídně do Českého Těšína. Velká část obou stezek však vede v poměrně frekventovaných dopravních úsecích, kde musí soupeřit o své místo s automobilovou dopravou. Podrobný popis celé cyklotrasy vedoucí Olomoucí můžete spolu s dalšími užitečnými informacemi přečíst na stránkách Kolařů z Olomouce.

Realizace dalších tras jde pomalu, přesto se Olomouci podařilo v uplynulých letech získat zajímavé peníze z evropských fondů. V posledních letech byla díky nim dokončena cyklostezky z Chvalkovic do Samotíšek nebo rekonstruována lesní cesta Horecká na cyklostezku v městském polesí v Horce nad Moravou. Kromě toho zpravidla každá větší rekonstrukce některé z olomouckých ulic zahrnuje také nové řešení cyklistické dopravy. Od roku 2008 probíhají také přípravy projektové dokumentace, jež mají upravit převedení Moravské a Jantarové trasy územím města v celkové délce 14 kilometrů. Ta by měla propojit Olomouc s rekreační oblastí Poděbrady podél železniční tratě.

Magistrát se také snaží vyřešit problematické úseky, kde cyklisté musejí projíždět frekventovanými dopravními uzly. Jde například o úsek Chválkovice – Týneček, Černovír – Hlušovice nebo další napojení města na okolním obce.

Na stránkách Olomouc.com je přehled nejpopulárnějších cyklotras v okolí Hané, přehledně rozdělených podle náročnosti.

Nároční cyklisté si mohou vyzkoušet kupříkladu Bouzovskou trasu přes Horku nad Moravou, Litovel a Bílou Lhotu až k populárnímu hradu Bouzov. Namáhavou projížďka vede také ve směru na Tovačov – přes Kožušany, Drahlov, Dub nad Moravou a Troubky.

Pokud se chystáte vyrazit na cesty i s dětmi, doporučujeme vyjížďku po Pomoraví s cílem v Července nebo kosířský okruh přes Těšetice, Slatinice, Lutín a Olšany u Prostějova.

Česká města na kole – Zlín

Česká města na kole – Zlín

Přesto, že počasí venku nesvádí k žádnému dovádění na dvou kolech, přinášíme další díl putování po českých krajských městech. Tentokrát míříme do baťovského Zlína, města na pomezí Valašska, Slovácka a Hané. Co kolaři na Zlíně nejvíc oceňují a co jim nejvíce vadí? Jaké je nejlepší místo pro projížďku? Snaží se magistrát? Třeba vám napoví následující řádky.

Samotný Zlín je zajímavé místo, které stojí za návštěvu. Nabízí zajímavé architektonické projekty, na které v ostatních městech chybí odvaha, projíždíte mezi tradičními domy z červených cihel, všechno má svůj zajímavý řád a osobitou atmosféru. Když přičteme, že nedaleko vede trasa jedné z nejlepších cyklotras u nás – Baťova kanálu, máme zaděláno na ideální podmínky.

Jenže zatímco Baťův vás provede na osmdesáti kilometry cestou z Kroměříže až do Uherského Ostrohu, a přitom se můžete vždy spolehnout na perfektní povrch nebo bohatou síť hospůdek i služeb pro cyklisty, samotný Zlín trochu bojuje s tím, že se velkým vizím zatím nepodařilo dodat reálnou podobu. Jako důkaz může sloužit třeba mapka, ve které je již zakresleno páteřní propojení Zlína všemi směry – při detailnějším pohledu však zjišťujeme, že většina plánovaných tras teprve čeká na své dokončení.

Přesto by bylo nespravedlivé práci magistrátu odsoudit. Právě naopak. Strategický rozvoj města dává hlavu a patu, a cyklotrasy se budují také, jen se dílčí etapy vlečou spíše pozvolna. Se systematickým budováním cyklotras se začalo v roce 1998 v úseku mezi Burešovem a Vršavou a do dnešního dne bylo vybudováno pro cyklisty celkem 15 úseků. Těmi posledními byla trasa mezi Prštným a Loukami a v Malenovicích. V uplynulých letech se budovala také páteřní cyklostezka Otrokovice – Vizovice a síť cyklotras ve Zlínském regionu, jejichž zadavatelem je Region Zlínsko.

V současné době se magistrát zaměřil především na dokončení páteřních cyklostezek. Staví se úseky mezi Cigánovem a Čepkovem (ulice Smetanova) a z Malenovic k obchodnímu domu OBI. Pokračuje také výstavba cyklotrasy Lešná – Lukov. V nejbližších letech se chce město soustředit na propojení páteřní trasy mezi Otrokovicemi a Vizovicemi.

Nejvyužívanější trasy ve městě jsou ty ve Vršavě, spojení mezi Kostelcem a Lešnou, cesta z Havlíčkova nábřeží k Třídě 2. května nebo úsek mezi Kútami a Cigánovem.

Samozřejmě, že jako v každém městě doporučujeme na kole vyrazit! Rozhodně zkuste jízdu podél Baťova kanálů s krásnými meandry řeky Moravy. Více informací také na oficiálních stránkách Zlína nebo zajímavé povídání o trasách v okolí Zlína od pana Soudka. Šťastnou cestu.

Česká města na kolech – Pardubice

Česká města na kolech – Pardubice

Pardubice vždycky byly tradiční sportovní baštou. Koná se tu největší událost české dostihové sezony, plochodrážníci z celého světa dobře znají Zlatou přilbu. Na hokej chodí davy, ani nemusí být v brance Dominátor. Když k tomu přičteme, že Pardubicemi protéká Labe – a břehy řek bývají ideálním prostředím pro cyklisty, je solidně zaděláno na město, jež má své cyklisty rádo a cyklisté mají zase rádi je. Ale je tomu skutečně tak? Pojďme se podívat Pardubicím na zoubek.

Začněme od píky. Od cyklotras. Pardubice mají na svých webových stránkách přehled těch nejzajímavějších. Existuje také přehledně zpracovaný leták, který zve na deset pěkných projížděk po okolí města, jež se samo označuje jako Perníkové srdce Čech. Doporučuje všem cyklistům výlety na Pardubický zámek, do Lázní Bohdaneč, do národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, Afrického muzea v Holicích, na Kunětickou horu a Perníkové hejtmanství, domek bratranců Veverkových v Rybitví, na židovskou školu a synagogu v Heřmanově Městci, na rozhlednu Barborka v Horních Raškovicích, na zámek Choltice nebo kostelík ve Velinách. Pokud byste se rozhodli projet si okruh celý, strávíte na kole 148,5 kilometru (viz obrázek) a pojedete trasou ve tvaru srdce. To sice na pedálech nepoznáte, ale dobrý nápad Pardubic se cení.

V samotném městě na vás čeká sedm okruhů – Jiho-východní, Jiho-západní, Severní, Severo-východní, Severo-západní, Východní a Západní. Na webových stránkách Pardubic, jež mně osobně nepřijdou dokonale přehledné, jsou všechny cyklotrasy zpracovány podrobně a schematicky načrtnuty. Dýchá z toho koncepční práce, a to je vždycky dobrý předpoklad. V současnosti tak Pardubice mohou řešit spíše konkrétní detaily – úpravu povrchu cyklostezek, budování chodeckých stezek s povoleným provozem cyklistů nebo oblíbené téma – povolení oboustranné jízdy cyklistům v jednosměrkách. V posledních letech město dokončilo výstavbu cyklostezek Černá za Bory, Jesničánky, Nemošíce a projekt zóna tempo 30 na sídlišti
Dukla.

V současnosti řeší magistrát otázku vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty ve vozovce souběžně s označenými společnými stezkami pro chodce a cyklisty a bezpečné integrování cyklistické dopravy do hlavního proudu. Plánuje se dokončení stezky z Pardubic do Chrudimi a prodloužení cyklostezky do tzv. freezony.

V nejbližších měsících chystají Pardubice vypracování nového generelu, integraci cyklistické dopravy ve spolupráci se
sdružením Město na Kole, CDV apod. a další zřizování dalších zón tempo 30 např. v Jesničánkách nebo na sídlišti Cihelna. Nedostatky hledejme tam, kde v jiných městech – nedokončení některých tras a vzájemné neohleduplnosti řidičů aut, chodců i cyklistů.

Pokud je hezky, potkáte v Pardubicích hodně cyklistů. Nahrává jim rovinatý terén i přijatelné vzdálenosti pro jízdy městem. Nejvyužívanějšími trasami jsou ty z do Lázní Bohdaneč, Nemošic, Sezemic a do Svítkova, odkud každý den přijíždí spousta cyklistů do školy nebo do práce. O víkendu pak vyráží nejvíce lidí na projížďku kolem Labe. My doporučujeme vyrazit do Pardubic na prodloužený víkend a vyzkoušet si celé Perníkové srdce, během kterého poznáte Pardubicko opravdu pořádně.

ČESKÁ MĚSTA NA KOLECH – ČESKÉ BUDĚJOVICE

ČESKÁ MĚSTA NA KOLECH – ČESKÉ BUDĚJOVICE

České Budějovice samy sebe považují za „cyklistické město“. A skutečně, v ulicích jihočeského města potkáváte nejen pivovary a masné krámy, ale také houfy cyklistů. Dobrým podmínkám pro cyklistiku přeje rovinatý terén, logicky uspořádané centrum města i pobřežní trasy v okolí dvou řek – Vltavy i Malše. Představitelé města tvrdí, že dosud tvoří cyklisté 9 % všech lidí cestujících po městě. Výhledově by rádi dosáhli hranice 16%.

Projekty dokončené v uplynulých letech

České Budějovice dokončily v uplynulých letech řadu cyklistických projektů. Tím největším bylo vybudování cyklostezek a lávek v okolí obou řek. Za cyklolávku na ulici E. Pittera dokonce město získalo ocenění Cesty městy[1]. Další cyklostezky se vybudovaly například v ulicích Neplachova, Větrná, na náměstí Československých legií atd.

V současnosti České Budějovice pracují na cyklotrasách E (centrum až Suché Vrbné) a B (Za Voříškovým Dvorem). Dokončují se také cyklostezky mezi Nemanicemi a Borkem, v ulici Labská a v lokalitě U Malše. Důležitou součástí je také postupné napojování okolních obcí na již vzniklou síť stezek ve městě.

Děti dostaly slevu na nákup helmy.

Město České Budějovice před lety zaujalo úspěšnou kampaní „Na kolo jen s přilbou“. Děti dostaly během let 2005-2008 vždy na jaře slevové kupony na nákup helmy. Informace o probíhající akci byly umístěny ve školách, v ordinacích lékařů i na lavičkách po celém městě. V průběhu jara až podzimu pak magistrát města, společně s městskými policisty, děti za nošení přileb odměňoval. Díky sponzorům děti dostaly řadu drobných dárků i jízdní kola. To, že byla kampaň úspěšná, dokazuje i finální výše rozdaných kol – dosáhla čísla 60. Budějovice se podílejí také na tradičních cyklistických projektech – Evropském dni bez aut (22. září) nebo BYPADu (nástroji pro vyhodnocování a zlepšování cyklistické politiky ve městech).

Co cyklistům vadí?

Nedostatky jednotlivých měst bychom mohli brát přes kopírák. I v Budějovicích kolařům vadí nedostatek bezpečných přejezdů pro cyklisty, zákaz vjezdu do jednosměrek, nedostatek kvalitních stojanů a nevhodný povrch cyklotras. V tomto ohledu jim trochu překáží historie – tradiční dlažba v historickém jádru města.

Čtverka na slepáku

Pokud bychom se při každoročním sčítání cyklistů v Budějovicích měli inspirovat zelenou vlnou, zjistili bychom, že nejvyužívanější trasou je nábřeží Slepého ramene (směrem k Železnému mostu). Za 24 hodin tudy projede podle statistik 3 182 cyklistů – což je „stupeň číslo čtyři“. Na trojce je provoz na pěší a cyklistické lávce přes Vltavu, mezi Pražským předměstím a sídlišti Vltavy. Se dvojkou pak počítejte na Dlouhém mostě.

Cyklostrasy ve městě

A: okruh okolo městského centra uzavírajícího část okruhu tvořeného cyklistickou stezkou č. 12. Začátek cyklotrasy je připojen na cyklistickou stezku č. 1018 na nábřeží řeky Malše v blízkosti historické budovy  Jihočeského  divadla.  Trasa je vedena při okrajích Jirsíkovy ulice napříč  ulicemi  Dukelská  a Karla IV., poté přechází do souběhu s Mlýnskou stokou,  kde  je vedena po stávající parkové cestě šířky minimálně 3,00 m a prochází parkem na Sadech.

B: propojuje centrum města s obchodní zónou Strakonická

C: je vedena radiálně od centra města Jírovcovou ulicí – budoucí návaznost  na trasu D mezi Pražským předměstím a Husovou kolonií

D: vedena tangenciálně po severním okraji vnitřního města, propojuje cyklotrasy B a C

E: projekčně se připravuje – spojuje centrum města a centrum čtvrti Suché Vrbné a dále pokračuje až na Rudolfovskou třídu

F: spojuje centrum města se Stromovkou a směrem k sídlišti Máj po stezce č. 1100

G: cyklotrasa  spojující  centrum  města  přes  Dlouhý most se sídlištem  Šumava  a  Máj  (problém,  který  je třeba dořešit, je převedení cyklistů přes Dlouhý most a ul. J. Opletala)

H: zprostředkovává spojení pomocí trasy G se sídlištěm Vltava

I: jedná se o cyklotrasu, která propojuje cyklotrasy H a B.

J: jedná  se  o  cyklotrasu  vedenou  při okrajích stávajících místních  komunikací  a  propojující cyklotrasu I s cyklistickou stezkou č.122 a dále s cyklotrasou B – 2. část v prostoru ulice Suchomelská.

K: připravuje se po levém břehu Malše směrem k obci Roudné

L: po  levém  břehu  Vltavy  od  Sportovní haly směrem k obcím Litvínovice a Planá. V rámci městského systému je tato stezka propojená novou lávkou přes Vltavu do ulice E. Pittera směrem k Poliklinice Jih.

Dále se město  snaží  o  cykloprojení  na  okolní  obce – připravují se projektové dokumentace (Včelná, Boršov, Borek, Hrdějovice, Úsilné, Roudné, Planá, Homole atd.).

Celková délka cyklostezek a cyklotras je na katastru města České Budějovice je cca 70 km.

Vypracováno ve spolupráci s Ing. Michalem Šramem z odboru územního plánování a architektury.


[1] Soutěž Cesty městy pořádá Nadace Partnerství, zaštiťuje Ministerstvo dopravy ČR – BESIP