Nový úsek „cyklodálnice“ C1

Nový úsek „cyklodálnice“ C1

O tom, že začátkem června se uskutečnil další ročník Národní cyklokonference v Uherském Hradišti, jsme vás již informovali. Co však nového tato konference cyklistům přinesla? Kromě podpisu Uherskohradišťské charty také otevření nového úseku cyklostezky Bečva, které je označována jako první „cyklodálnice“ v České republice.

První část konference byla zaměřena na cyklistickou dopravu a vzešla z ní právě Uherskohradišťská charta, kterou nakonec podpořilo 14 měst z devíti krajů. Starostové svým podpisem projevili zájem o cyklistickou dopravu ve městech a zároveň se zavázali zajistit lidem bezpečí, rychlé a komfortní cestování po městě.

V závěru konference byl slavnostně otevřen další úsek cyklostezky Bečva mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi, kam se cyklokonference přesunula na svou druhou polovinu. Tato cyklostezka, která je součástí první „cyklodálnice“ C1, je nyní delší o 41 km. Nová trasa začíná v údolí Lékové a vede přes Karolinku, Nový Hrozenkov, Huslenky až do Vsetína.

Jedná se o relativně fyzicky nenáročný úsek díky malému převýšení a dobrému povrchu. Více jak polovina trasy je vybudována na zcela nových stezkách, zbytek pak vede po silnicích s minimálním provozem aut. Investiční náklady na stavbu této trasy o délce 41 km činily 166,6 milionů Kč, přičemž z převážné části (107,2 milionů Kč) byl projekt podpořen z Regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Morava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zbytek peněz dodaly obce.

Od pramenů Rožnovské a Vsetínské Bečvy až po soutok s Moravou máte na 141 km možnost poznávat pamětihodnosti, přírodní krásy, lidové tradice i místní speciality Valašska, Moravské brány a Hané. Bezpečné a komfortní stezky sledující tok Bečvy jsou jako stvořené pro cyklisty a in-line bruslaře každého věku, ale využít je mohou i vozíčkáři, turisté a běžkaři.

Cyklostezky Evropy 7: Brennerská cyklostezka

Cyklostezky Evropy 7: Brennerská cyklostezka

Pokud máte radši kratší vyjížďky na kole a před najetými kilometry dáváte přednost zajímavému prostředí, neměli byste z vašeho seznamu cyklistických cest vynechat Brennerskou cyklostezku. Již ve starověku spojovala severní a jižní část Evropy, a tvořila tak důležitou obchodní tepnu.

Necelých 100 kilometrů klikatící se stezka začíná v malebném tyrolském údolí Eiscaktal, známém též jako oblíbené lyžařské středisko. Pohraniční vesnice Brenner stojí na pomezí Rakouska a Itálie a slouží jako výchozí bod celé cesty. Z vrcholku Tyrolských kopců vede cesta mírně se svažujícím terénem, přes Brixen (ano, ten Brixen, kam svého času deportovali Karla Havlíčka Borovského) a městečko umělců Chiusa pokračuje v podobně klesavém duchu až do samotného Bolzana.

 

Chiusa neboli Klausen, italské městečko na trase Brennerské stezky

 

Brennerská cyklostezka ukazuje krásy Tyrolska

 

Samotné Bolzano jakožto hlavní město Jižního Tyrolska nabízí spoustu lákadel pro cyklisty i další turisty. Jedná se o jakousi křižovatku mezi rakouským a italským uměním. Vybírat si zde můžete z celé plejády historických památek, jako je Waltherovo náměstí se sochou německého středověkého pěvce, gotická katedrála z dvanáctého století a množství dalších gotických a románských kostelů, klášterů, hradů a zámků. Doporučujeme navštívit i muzeum archeologie a Mussoliniho Vítězný památník.

 

Bolzano z pohledu cyklisty

Podél stezky najdete obvyklý komfort, a to jak hlediska ubytování a stravování, tak z hlediska dalších služeb. Zvídavým cyklistům doporučujeme prozkoumat blízké či vzdálenější okolí cyklostezky. Tyrolsko totiž nabízí nespočetné množství překrásných přírodních úkazů, ať už se jedná o vodopády Reinbachfälle, dechberoucí skalní masivy Cristallo, chladivé jezero Lago di Anterselva či majestátnou náhorní plošinu Prato di Piazza. Vzhledem k lehkému terénu stezky samotné si tak můžete zvýšit stupeň obtížnosti a podívat se do útrob alpských velikánů.

 

Extremisté se mohou do Tyrol vydat i v zimě

Povodně z cyklo pohledu

Povodně z cyklo pohledu

Přinášíme vám několik fotografií z vodou zatopených cyklostezek v Uherském Hradišti a okolí. Voda se rozlila z Baťova kanálu na cyklostezku, která vede podél něj a podél Moravy. V místě kde cyklostezka prochází pod jedním z moravních mostů v centru Hradiště došlo k jejímu úplnému zatopení. A i když se v tomto jihomoravském městě jezdilo na kolech i za deště, ztráta této cyklostezky nebyla až tak citelná, jelikož “páteřní” cyklo dálnice vede právě po mostě.

Kolelinia: na kole s hlavou v oblacích

Kolelinia: na kole s hlavou v oblacích

Řídit kolo v městském provozu může být často stejně nebezpečné jako extrémní sporty. Proto architekt Martin Angelov začal uvažovat, jak řešit jízdu na kole ve městě v době nejrušnějšího provozu. Jeho řešení připomíná futuristické filmy a navrhovaný design otevírá zcela nový typ cyklistické stezky. Ta je zavěšená na kovových drátech ve výšce 4,5 metru nad veškerým shonem a hustou dopravou. Název Kolelinia vznikl spojením dvou bulharských slov. Kolelo, což znamená kolo, a linia, neboli přímka. Dohromady značí důmyslné řešení pro bezpečnou cyklistiku ve velkých a rušných městech.

Na první pohled se zdá, že cyklisté jezdí po laně, avšak stezka se ve skutečnosti skládá z prohlubně tvarované do „U“, kde je levá část řidítka fixována k bočnímu drátu pro vyšší stabilitu pomocí bezpečnostního postroje. Kolelinia předpokládá napojení na již existující cyklistické trasy, přičemž pouze nahradí úseky, které cyklisté sdílejí s motoristy. Koncept může být také využit pro speciální turistické stezky.

I když návrh představuje zajímavé řešení jednoho z častých problémů ve městech, objevuje se několik nedostatků, které bude třeba doladit, než se tento systém dopravy opravdu stane realitou. Za prvé je řešení problematické pro cyklisty se strachem z výšek. Za druhé čas strávený propojováním řidítek a bezpečnostního postroje bude muset být zkrácen na minimum, zvláště u krátkých překlenovacích úseků. Bude zde také třeba promyslet způsob předjíždění. Dle Angelova je však jedinou možností, jak odstranit všechny nedostatky Kolelinie vybudování funkčního prototypu. Pro začátek plánuje vyzkoušet 15-20 metrů dlouhý úsek a po otestování by rád zrealizoval i větší projekty, jako například turistické stezky ve městech nebo trasy pro extrémní sporty v přírodě.

přejato z: www.gizmag.com