Česká města na kolech – Liberec

Česká města na kolech – Liberec

Náš seriál o cyklistice v českých krajských městech se stěhuje zpátky na sever Čech. A sice do Liberce, města pod majestátním Ještědem. Liberec leží na úpatí Jizerských hor, které patří mezi velké cyklistické bašty. Náš článek se však soustředí především na cyklistickou dopravu ve městě samotném. Než se začtete, dáme vám k dobru historku o komunikaci s libereckými úřady. Je svérázná jako obyvatelé města sami. Náš e-mail s otázkami byl na magistrátu města čtyřikrát přeposlán a přesto se nám vrátil bez odpovědí. “Napiš k tomu něco ty”, “tohle je spíš pro tebe”, “přeposílám paní XY” a paní XY odpoví, že “k tomu nemá co dodat”. Na Libereckém kraji nám odpověděli, že “toto je v kompetenci magistrátu”. My se nezlobíme, naopak – spletité struktury a neoficiální debaty našich úřadů nás baví.

Začněme cyklostezkami, které vždy patří mezi obranný štít každého úřadu před cyklistickými zájmovými skupinami. V Liberci hájí zájmy cyklistů zejména sdružení Cyklisté Liberecka, které nenechává na vedení města v poslední době nit suchou. 

Liberec doslova zaspal dobu, kritizují situaci v krajském městě cyklisté. Když se v ostatních městech budovaly cyklotrasy, ve městě pod Ještědem se nic podobného nedělo, stěžují si. “Problém je v automobilovém provozu a v tom, že vlastně nejsou propojeny jednotlivé čtvrti, centrum města s okolím. Proto lidé jezdí méně, než by mohli,” prohlásil Jiří Rutkovský z organizace Cyklisté Liberecka. “Jezdíme spíš mimo město tam, kde je to bezpečné. Zaspali nejmíň deset let, přes Liberec se nikam nedostanete. Když chcete jet do Vestce, nemáte cyklostezku žádnou,” dodávají místní cyklisté.

V podzimních komunálních volbách však uspěly strany, které tradičně mají k cyklistice a zdravému pohybu blíže. V čele města stanul Jan Korytář se Strany zelených, velké zastoupení získala také Unie pro sport a zdraví. Dá se proto očekávat, že milovníci kola dostanou větší prostor v samém centru města.

Než se však podíváme do města samotného, připomeňme krásné trasy v okolí. Zejména na nedaleké, 220 kilometrů vzdálené Jizerské magistrále potkáváte cyklisty s každým šlápnutím do pedálu. Kopcovité terény s báječnými horskými panoramaty patří vůbec k tomu nejlepšímu, co český cyklista doma může zažít. Ne nadarmo se tu koná slavná zimní Jizerská 50 i její méně známá letní verze pro kolaře. Libercem vede také cyklostezka Odra Nisa, která vás může dovést až k břehu Baltského moře na severu Polska a Německa.

Ale zpět k Liberci. Město v posledních letech připravolo koncepci rozvoje cyklistiky, tu se však nedaří dokonale naplňovat. Na začátku loňského roku měl vzniknout nový úsek cyklostezky k viaduktu ve Františkově. Nová cyklostezka se měla napojit v Barvířské ulici na stávající úsek a cyklistu provést velmi frekventovaným úsekem až do Švermovy ulice. Město nepochodilo s dotací. Lidé čekají také na vylepšení přechodu v Jungmannově ulici. Navazuje na něj cyklostezka a bruslaři nebo cyklisté musí nebezpečně překonávat frekventovanou silnici. „Toto řešení je už velmi potřeba, jde o frekventovaný úsek,“ komentoval předseda občanského sdružení Cyklisté Liberecka Jiří Rutkovský.

Cyklistika zůstávala v Liberci dlouhé roky popelkou. Prvních 43 metrů cyklostezek bylo vybudováno až v roce 2005. To když město vyznačilo speciální pruh v jednosměrné ulici Barvířská nedaleko kavárny Nisa. V následujících letech byla dokončeny také cyklostezky Husova a Na Bídě. V současnosti je téma číslo jedna dokončení populární a mezi cyklisty velmi oblíbené trasy Odra-Nisa a projekt na cyklostezky v rámci sídliště Rochlice.

Co říci závěrem? Liberec patří mezi tradiční bašty sportu. Cyklistika tu však zatím zůstává ve stínu jiných sportů – hokeje, fotbalu nebo lyžování. Málo se tu pohlíží na cyklistiku také jako na alternativní a ekologický způsob dopravy. Generel cyklodopravy je sice zpracován, ale stavitelé tras s ním příliš nepočítají. Přesto se blýská na lepší časy – a proto vzhůru do Liberce!

Česká města na kole – Karlovy Vary

Česká města na kole – Karlovy Vary

Zima se přehoupla do své druhé poloviny – a to pro cyklisty znamená jediné: pomalu sundat přehoz ze svého kola, dofouknout kola, setřít prach ze sedla, dokoupit chybějící součástky a pomalu se těšit na první sluníčko a první jarní vyjížďku. Proto se po delší době připomínáme také s naším seriálem Česká města na kole, ve kterém se snažíme přiblížit, jak se v kterém českém krajském městě mají cyklisté. Tentokrát zaměříme pozornost na nejmenší kraj v zemi a starobylé lázeňské město – Karlovy Vary.

Karlovy Vary mají řadu předpokladů pro příjemné ježdění na kole. Mají slavnou historii a pulsující současnost, leží v údolí říčky Teplá a jen kousek za městem začíná stoupání k lesům a na stezky do Krušných her. Bohužel, předpoklady jsou jedna z podmínek dobrého vztahu k cyklistům a k cyklistice.

Chceme cyklopruhy ve Varech, hlásí občanské sdružení

Karlovy Vary doposud nemají zpracován generel cyklodopravy, který v jiných městech tvoří pilíř koncepční strategie rozvoje města v oblasti cyklistiky. Cyklotrasy se postupně budují, ale jejich vznik je spíš nahodilý. I z tohoto důvodu vzniklo v Karlových Varech občanské hnutí Chceme cyklopruhy ve Varech, které už ve svém názvu shrnuje potřeby varských cyklistů. Sdružení vzniklo na začátku roku 2010 právě kvůli tomu, že na cyklisty nebylo při opravách a rekonstrukcích ulic pamatováno.

Příkladem může být například oprava Sokolské ulice, která ubrala místa pro cyklisty na vozovce. Rozšířil se sice chodník, ale na něm nebyla vybudována cyklostezka ani cyklopruh. Oficiální tisková zpráva hnutí říká, že „Karlovy Vary svou strukturou a šíří ulic nabízí potenciál pro značení cyklopruhů, které by měly být vzájemně propojeny. Navíc město leží v údolí podél tří řek a návaznost na meziměstské stezky se přímo nabízí. Současný stav těch několika málo cyklo-pruhů a stezek je nekoncepční a celkově tristní.”

„Je velká škoda, že stávající stezky ve městě nejsou nijak propojené a neumožňují ani bezpečný průjezd městem. Chybí tu ucelená koncepce, která by vytvořila síť stezek a cyklopruhů pro bezpečnou dopravu. Osobně bych uvítal dvě nové lávky spojující nový park v Tuhnicích s Rozcestím u Koníčka a Dvory nebo vytvoření cyklopruhů při rekonstrukci ulice Závodu míru,“ popsal situaci další z iniciátorů Daniel Kocum.

Ale úřady se přece jen snaží

Přesto je spravedlivé zmínit pokrok v cyklistické dopravě z poslední doby.  Město v uplynulých letech investovalo do několika prospěšných projektů související s cyklistikou: např. meandru Ohře Areálu s asfaltovou dráhou pro bruslaře a dětské cyklisty; areálu Rolava, v němž modernizovalo sportovní areál koupaliště a vybudovalo novou bruslařskou dráhu, kterou mohou využívat i cyklisté. Mezi oběma areály je navíc vyznačena spojovací cyklostezka.

Dokončena byla také další etapa cyklostezky Rolava – úsek od Dolní Kamenné ulice k zastávce Mlýnská v délce 1,2 km. Tím vzniklo propojení stezky Rolava s páteřní cyklostezkou Ohře a po samostatné stezce se nyní dostanou cyklisté z Karlových Var až do Nové Role. Stezka Rolava je označena jako cyklotrasa 2009, která dál z Nové Role pokračuje po místních komunikacích přes Nové Hamry až do Potůčků na hranici se Saskem.

Kromě toho krajský úřad v roce 2010 vyznačil ve spolupráci s Klubem Českých turistů novou cyklotrasu č. 2288 z Dolního nádraží ve Varech přes Kolovou do Bochova. Nejvíce využívanou zůstává cyklostezka Ohře. Ta v současnosti po několika etapách výstavby spojuje v uceleném úseku Kynšperk – Sokolov – Loket – K.Vary po samostatné stezce. Po ní je vyznačená cyklotrasa č.204.

V tomto roce se má dokončit úsek Kynšperk – Chocovice (ve směru na Cheb) a průtahy městy Sokolov a Loket.  Připravuje se budování stezky Ohře z Varů ve směru na Kyseku a dál na hranice Ústeckého kraje.

Kolo a já: Slavomír Lener

Kolo a já: Slavomír Lener

Díky sportu procestoval půl zeměkoule. Bydlel v Kanadě, ve Spojených státech, v Německu nebo ve Švédsku, ale doma je v Brdech. Hokejový trenér Slavomír Lener je další osobností, kterou jsme zpovídali v našem seriálu “Kolo a já”. Přečtěte si, jaké trasy si šéftrenér českého hokeje oblíbil, jakou značku kola používá, kdo byli jeho cyklističtí hrdinové v dětství a co vlastně znamená kolo v jeho životě.

Kdy jste dostal své  první kolo?

V 1. třídě, v roce 1961. Bylo to bleděmoré kolo Pionýr.

Dokážete si vzpomenout na nějakého cyklistu, který vás inspiroval?

Obdivoval jsem jako kluk Veselého, Smolíka, Dalera. K jízdě na kole v terénu nás kluky tehdy inspirovali motokrosaři Válek, Čížek nebo Krajčovič. Pamatuji si, jak jsme si kola “zdobili” čísly a na řídítka přiizolovávali hrazdy.

Zažil jste někdy nějaký cyklistický pád?

Mnoho pádů, dodnes si ta místa pamatuji a mám stále ještě jizvy na těle.

Zkusil jste někdy jízdu na nějakém netradičním kole? Lehokolo, skládačka,  elektrokolo?

Skládačka ze starších časů – to byla hrůza, elektrokolo – nedávno jsem si ho jen vyzkoušel a byl to příjemný pocit, především to zrychlení. Možná to bude jednou dobrá varianta až budu v hodně pokročilém  věku – kombinace šlapání a elektro.

Jaký je váš největší cyklistický zážitek?

V Calgary – pravidelné půlhodinky na stadion tam i zpět až do -20°C.

Jezdil jste někdy na kole v nějaké cizí zemi? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Calgary, Florida, Düsseldorf, Lulea a Linköping – vesměs množství kvalitních cyklostezek. Taková nabídka a množství cyklistů kolem Vás k jízdě na kole přímo láká.

Využíváte kolo při cestě do práce?

Bohužel jen v zahraničí. Plánuji to i v Praze, ale z mnoha důvodů, hlavně neustálého spěchu se k tomu nemohu dostat.

Jste typický sezonní cyklista nebo kolo využíváte i v zimě?

Rád se projedu v čistém bílém sněhu.

Co si myslíte o cyklistech, když sedíte za volantem svého auta?

Že moc riskují, především na frekventované silnici.

Co si myslíte o řidičích aut, když šlapete do pedálů?

Že mnohdy ani nezpomalí a nepředjedou větším obloukem – tím pádem moc nepřemýšlí.

Do které škatulky byste sám sebe zařadil? Silničář, horal, ukrajinář, čtyřkolkař, lehokolař?

Nejraději jezdím lesním a kopcovitým terénem.

Které  místo byste mohl doporučit každému cyklistovi?

Düsseldorf, Brdy a Orlické hory.

Máte nějakou oblíbenou cyklostezku?

Jakoukoli v lese a podél vody.

Co vám jako cyklistovi v Čechách a na Moravě vadí?

Nepropojenost cyklostezek v uzavřené okruhy.

Jaký je nejdražší cyklistický doplněk, který jste si kdy koupil?

Kvalitní pláště Bridgestone.

Jakou značku kola máte?

Bridgestone.

Používáte při jízdě na kole helmu?

Jen velmi zřídka.

Co pro vás znamená jízdní kolo?

V zahraničí v Kanaděa ve Švédsku dopravní prostředek pro cestu na zimní stadion a zároveň kondiční záležitost. V ČR – sportování při jízdě s rodinou po Brdech.

Česká města na kole – Ústí nad Labem

Česká města na kole – Ústí nad Labem

Náš seriál o cyklistice v největších českých městech nemá čas na pauzu. Tentokrát se po Brně, Ostravě a Plzni stěhuje na sever Čech. Konkrétně do Ústí nad Labem. Města, které je díky své poloze přímo předurčeno, pro setkávání velkých dopravních tepen. Lodní na soutoku Labe a Bíliny, železniční na trase Praha – Dražďány i silniční, kdy slouží jako brána do severních Čech. A jak si v tomto městě vedou cyklisté?

Podle všeho ne právě špatně. Město jde v posledních letech nahoru a zbavuje se své nálepky nehostinného průmyslového srdce severu. A daří se i místnímu sportu – v hokeji i ve fotbale se místní kluby po dlouhých letech objevují v nejvyšších patrech českých soutěží.

Město se snaží: stojany, nálepky, cyklobus

Magistrát města v posledních letech investoval do rozvoje cyklistické dopravy velké prostředky – vybudovány byly moderní cyklostojany na více než 10 místech v Ústí. Úschovny jsou zatím pouze dvě – obě jako součásti železničních stanic na hlavním nádraží a na stanici Ústí nad Labem – západ na levém břehu Labe.

V Ústí nad Labem je osm servisů a opraven kol, vždy u prodejen jízdních kol. Tři jsou soustředěny do centra města na levém břehu, další dvě ve na severu města, jedna v Krásném Březně. Zbývající 2 prodejny se nacházejí na pravém břehu v Sebuzíně a ve Střekově. V Bukově je také bike park.

Město uděluje certifikát “Cyklisté vítáni” zařízením vhodným pro cyklisty. V současné době zatím získala zelenobílou známku s usmívajícím se kolem tři ubytovací zařízení, zoologická zahrada a Informační středisko města Ústí nad Labem. Město je certifikováno bypad bicycle policy auditem – který umožňuje městům, krajům i regionům, aby posoudili a zlepšili kvalitu místní politiky. V turistické sezóně od dubna do října jezdí ve městě cyklobus jedoucí po dvou okružních lokalitách přes všechny cyklisticky atraktivní lokality.

Chystá se web

Nedostatkem je, že neexistuje cykloportál, který by informoval cyklisty ve městě, a tak kolaři musejí hledat informace po částech. Dobrou zprávou je, že se podobná věc připravuje v rámci zapojení města do projektu Civitas Archimedes. Na tomto webovém portálu budou dostupné veškeré informace týkající se cyklodopravy ve městě, bude zde popularizována cyklistická doprava, cyklistům bude poskytovat rady a informace o cyklistických trasách, službách v blízkosti cyklostezek, povinné výbavě kol, turistických cílích apod. V rámci portálu jsou připraveny videozáznamy průjezdu všech cyklostezek na území města, kde si každý účastník, který navštíví tyto stránky, může prohlédnout zvolené cyklostezky a ověřit jejich náročnost. Stránky zatím běží ve zkušebním provozu a Alternativní cyklistika vám dá vědět, až se web pro kolaře v Ústí stane dostupný pro všechny.

Cyklostezek není moc a nejsou v perfektním stavu

Městu také zatím chybí základní mobiliář a cyklostojany, a to i u městských budov, železničních stanic nebo zastávek MHD. Velmi omezené je využívání městské hromadné dopravy. Ústí nad Labem prakticky není napojeno na okolní cyklistickou infrastrukturu a chybí cyklostezky přes centrum města. Stav infrastruktury navíc narušuje i nedostatečná údržba. Cyklotrasy nejsou přes zimu upravovány skoro vůbec – a to může být pro cyklisty mnohdy nebezpečné. Na cestách se objevují výtluky, chybí přesné značení přejezdů nebo přechodů. Dostatečně není využíváno ani opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistů (např. zóna 30)

Greenway Labe – Elberadweg

Ústím nad Labem prochází po pravém břehu řeky cyklotrasa Greenway Labe neboli Labská stezka, která navazuje na německou Elberadweg. Je také součástí sítě evropských tras EuroVelo – 12 transevropských cyklotras spojujících všechny země Evropy, konkrétně se jedná o trasu EuroVelo n. 7, vedoucí z Norska přes Finsko, Švédsko, Německo, ČR (Děčín, Prahu, Tábor, České Budějovice), Rakousko do Itálie a na Maltu. Klubem českých turistů je v Ústí nad Labem evidována jako cyklotrasa č. 2. Na území města se na ni nenapojuje žádná cyklotrasa.

Na levém břehu od Železničního mostu vede cyklotrasa č. 3090 směrem na Větruši, která pokračuje do Hostovic a která opouští katastrální území města po silnici III. třídy směrem na Podlešín. Po úbočí za železniční tratí, souběžně s řekou, vede na levém břehu Labe cyklotrasy č. 3091 z Vaňova proti proudu. Na východě u Jezera Milada zasahuje na území města trasa 3009B.

Klub českých turistů eviduje ještě další 2 cyklotrasy, které však nejsou v terénu vyznačeny: Cyklotrasa č. 3074 začíná na okružní křižovatce v Klíši a přes Střížovický vrh vede do Střížovic, po silnici do Všebořic, Habrovic, Bánova a dále na sever směrem na Telnici. Cyklotrasa č. 3084 přichází do města od Žežic, prochází Doběticemi, nad ZOO a pod Mariánským vrchem se napojuje do ulice Důlce.

Sečteno podtrženo

Ústí nad Labem nepatří mezi tradiční cyklistická města a cyklistická doprava na jeho kopcovitém území zatím není příliš rozvinutá.
Přesto je z jiných měst v zahraničí známo, že členitost území nemusí být bariérou pro rozvoj cyklistické dopravy, a město tak má vzhledem k množství vhodných vodních toků na svém území (Labe, Bílina, Klišský potok, Ždirnický potok, Neštěmický potok) i atraktivitě svého okolí značný potenciál v oblasti každodenního cyklistického dojíždění i rekreační cyklistiky.

Nízké využití cyklistické dopravy pro každodenní dojíždění, které je třeba řešit prioritně, je dáno zejména velkou fragmentací území města obtížně překonatelnými silničními a železničními koridory a absencí bezpečných cyklistických stezek v páteřních směrech. I přes výše uvedené nedostatkyse dá říct, že se město problematice cyklistické dopravy soustavně a systematicky věnuje a vynaložilo v této oblasti již řadu úsilí i investičních prostředků.

Nejdůležitějším počinem města na je v současnosti bezesporu postupné budování pravobřežní Labské cyklostezky.

(Připraveno ve spolupráci s Violou Královou – referentkou pro evropský projekt CIVITAS)