Nákladní vozíky – zkušenosti

Nákladní vozíky – zkušenosti

V diskuzi na cyklistickém portále NaKole.cz se nedávno objevilo téma týkající se nákladních vozíků. V Čechách není mnoho lidí, kteří by vyzkoušeli tolik různých druhů nákladních vozíků a to při dlouhých cestách a v náročných podmínkách. Jedním z nich je Honza Galla, který s vozíky urazil tisíce kilometrů. Více o jeho cestách na eh-adventures.com.

Tady jsou jeho zkušenosti:

“S nákladními vozíky jsem byl na několika cestách a vyzkoušel jsem několik modelů a také různých způsobů uchycení. Každá verze má své výhody, stejně tak jako své nevýhody. Člověk si jednoduše musí řici, jak bude vozík používat a také jak často.

Je jasné, že vozík se dá používat na převážení větších nákladů, které by se jinak na kolo vůbec nevešly. Otázkou však zůstává, jak dalece vozík dokáže nahradit, či doplnit klasické cyklistické brašny. A to nejen brašny vzadu, ale i set čtyř bočních brašen. Zde je několik výhod a nevýhod, které vozíky mají:

Výhody:

*

velký objem a poměrně velká nosnost
*

obrovská přehlednost uvnitř, zvláště pokud nepoužijete voděodolný vak, ale třeba nějakou plastovou přepravku
*

možnost naložit daleko více věcí, což je dobré při dlouhých expedicích či v podzimních obdobích. A taky pro ty, co rádi vozí spoustu „kravin“

Nevýhody:

*

pár kilo navíc
*

u dvoukoláku nutnost hledat tři stopy a ne jen jednu
*

horší manévrovatenost v malých prostorech

Mně osobně se vozíky hodně líbí a rád je používám, i když vždy záleží na okolnostech. Cestování vlakem může být s vozíkem mírně komplikovanější než s brašnami. Ale také to může být naopak. Já vozík musel používat při expedicích na tandemu, kdy bylo téměř nemožné se sbalit jen do čtyř bočních brašen a několika horních na zadním nosiči. Ale už při první cestě za polární kruh, kdy jsme se sestřenkou Evinou ujeli na tandemu skoro 7000 km, jsem poznal obrovskou výhodu vozíků. Brašny máte většinou narvané k prasknutí a těžko se v nich něco hledá, kdežto v přehledně uspořádaném prostoru vozíku najdete všechno lehce. Proto s sebou raději vezmu vozík a mám poloprázdné brašny, než abych každý den složitě hledal jakoukoliv drobnost.

Při cestě po Albánii jsem pak vozík použil, protože na horní ploše nosiče jsem měl připevněný oranžový kufr s foto a video výbavou, který jsem potřeboval mít rychle dostupný. Proto nezbylo než zbytek věcí naložit na vozík.

Vozíků, se kterými jsem jezdil, bylo několik. Nejdelší cestu jsme podnikli s Evinou za Severní polární kruh, oněch 7000 km. Tam jsme použili speciálně dělaný dvoukolový vozík s 26“ koly. Byl to obrovský náklaďák s plastovou krabicí o objemu 140 litrů! Říkali jsme tomu chlaďák. Vevnitř jsme však měli dvě přepážky, jídlo přesypané do pet lahví a úžasný pořádek. Jedno kolo bylo přední 26“ a druhé zadní 26“. To proto, abychom případně mohli jednoduše vyměnit kola z vozíku na tandem a zpátky, kdyby došlo k nějaké nenadálé události. Ani už nevím, jestli jsme to někdy udělali. Vozík však byl špatně navržen a po 800 km se nám v Polsku rozpadl u svárů. Boční zatížení v zatáčkách bylo příliš velké na to, aby konstrukce vydržela s 26“ koly. Proto nám jej pak opravili pomocí několika kil železa. Vozíku jsme pak říkali „polský tank“. Jízdní vlastnosti měl pak ale naprosto úžasné a jezdili jsme s ním i přes 70 km/h. Důležité je upozornit, že vozík jsme měli přimontovaný přes v Hornabachu koupenou „cyklo“ kouli. A to centrálně. Koule na nic, ale jízdní vlastnosti bez trhání.

Na další cestu s ležatým tandemem jsme pak použili dvoukolák s 16“ a později 20“ koly. Se 16“ jsme měli vozík uchycený z jedné strany kola k ose zadního kola. Upínací mechanismus používá pružiny a uvnitř hadice. Pokud se šlape moc rytmicky, vozík se rozhoupává a trhá to s kolem. Proto jsme později vytvořili opět centrální uchycení s pomocí závitové tyče a plastové kloubové hlavice. Na vozíku AZUB byla přimontována plastová krabice s jednoduchým uzavíráním, která byla lehká, levná a vodotěsná. S dvoukolovým vozíkem však musíte dávat pozor na velké hrboly, resp. na to, abyste na tyto hrboly nenajeli jen jedním kolem, pak totiž může dojít k převrácení vozíku. A divili byste se, co zmůže jedna malinká flaštička rozlitého jaru. Strašný bordel.

Posledním vozíkem pak byl Bob Yak do Albánie. Výhodou bylo především to, že nebylo nutno v náročném terénu hledat tři stopy. V náročnějším terénu si to s dvoukolovým vozíkem dokážu jen těžko představit. Na asfaltu a na lesních a polních cestách je dvoukolák fajn, avšak v takovém šutrverku jaký byl v Albánii, byla jednokolka naprostou nutností. V rychle za sebou projížděných asfaltových zatáčkách však bylo cítit, že zadní odpružená stavba docela pracuje a pocit z jízdy nebyl příliš bezpečný. S pevnou zadní stavbou by to však mělo být všechno v pohodě.

A jaké jsou tedy výhody a nevýhody té které konstrukce? Dvoukoláky jsou stabilnější, prostornější a mají větší nosnost. Jednokolkám nemusíte hledat další stopu, jsou i odpružené, což jistě v terénu pomůže a celkově jsou menší a lehčí. A teď babo raď, že? Rozhodnutí nechám na vás, milí cyklisté.”

Honza Galla, eh-adventures.com

8 tipů pro jízdu s dětským cyklovozíkem

8 tipů pro jízdu s dětským cyklovozíkem

Server eHow.com připravil pro své čtenáře osm tipů pro jízdu s dítětem v cyklovozíku. Přinášíme vám je v plném znění.

1. S jízdou počkejte, dokud vaše dítě nemá dostatečně vyvinuté krční svaly. Většina výrobců doporučuje pro použití cyklovozíku minimální věk 12 měsíců. V případě jakýchkoliv dotazů se však neváhejte zeptat svého pediatra.

2. Zkontrolujte cyklovozík před každou jízdou. Pneumatiky by měly být dostatečně nahuštěné (obvykle okolo 20 psi, ale raději zkontrolujte boční stranu pneumatiky pro doporučený tlak). Ozkoušejte upínací systém, rychlo-upínací západky a bezpečnostní popruh.

3. Nasaďte svému dítěti helmu – upřednostněte tu, která je navržená speciálně pro děti. Helma by měla sedět přímo na hlavě a zakrývat čelo. U spousty malých dětí je nakonec mnohem těžší je donutit vzít si helmu než je dostat do vozíku. Jděte dobrým příkladem. Buďte opatrní na skřípnutí nebo přiškrcení dítěte.

4. Připoutejte dítě podle instrukcí výrobce. Pokud např. máte dvousedadlový vozík, ale jenom jedno dítě, je obvykle nejlepší usadit dítě doprostřed. Používejte všechny pásy doporučené výrobcem.

5. Dejte dítěti do vozíku oblíbenou hračku, pití a svačinu (ale jen tu, se kterou si poradí samo).

6. Jestliže má váš vozík síťku, použijte ji k jeho zastínění. Síťka zároveň ochrání vaše dítě před odletujícím štěrkem. Většina vozíků disponuje plastovým obalem, který se skvěle hodí do mírného deště nebo chladného počasí.

7. První společné cesty by měly být krátké a zábavné, zamiřte např. do parku nebo do cukrárny. Hlavním cílem je aby se dítě cítilo pohodlně a těšilo se na další cesty.

8. Jestliže má vaše dítě rádo pohádky, předstírejte, že je vozík vaším kočárem a ono králem nebo královnou:)

Zdroj: www.ehow.com

Do vozíku dejte dítěti oblíbenou hračku

Burley Travoy – multifunkční vozík

Burley Travoy – multifunkční vozík

Firma Burley nedávno představila multifunkční vozík Travoy se spoustou brašen, které k němu lze připevnit. Jeho obrovskou výhodou je především možnost jej používat jak za kolem, tak při chůzi. Další předností je jeho jednoduchá složitelnost a právě minimální rozměry po složení. Prohlédněte si obrázky Travoye  zde na Alternativní cyklistice a nebo zavítejte do rozsáhlé galerie na Burley stránkách Facebooku.